Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně i v celé Evropské unii v srpnu zpomalilo. V zemích platících eurem se inflace snížila na dvě procenta z červencových 2,1 procenta a ve 28 zemích unie pak na 2,1 procenta z 2,2 procenta v předchozím měsíci. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Meziměsíčně ceny stouply v obou regionech o 0,2 procenta.
Loni v srpnu však byla inflace výrazně nižší. V eurozóně činila 1,5 procenta a v EU 1,7 procenta. Eurostat upřesnil, že ceny energií v eurozóně stouply v srpnu meziročně o 9,2 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 2,4 procenta a ve službách o 1,3 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila pouze jedno procento.
Nejnižší byla inflace v Dánsku, Irsku a Řecku, kde činila méně než jedno procento. Naopak nejvyšší byla inflace v Rumunsku, kde dosáhla 4,7 procenta. Vysoká byla inflace také v Bulharsku (3,7 procenta) a v Estonsku (3,5 procenta). Ve srovnání s červencem se meziroční inflace snížila ve 12 členských zemích, v deseti stoupla.
Zpomalení inflace podle dřívějších vyjádření analytiků podporuje názor Evropské centrální banky, že vzestup inflace v uplynulých měsících byl pouze dočasný a že základní tlaky na růst cen zůstávají slabé. Evropská centrální banka se již delší dobu snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Nákupy dluhopisů je sice letos připravena ukončit, úrokové sazby ale hodlá nechat na nynějších minimech přinejmenším do léta příštího roku.
Někteří kritici upozorňují, že Evropská centrální banka již dosáhla svého inflačního cíle, takže by měla přikročit k agresivnějšímu omezování stimulačních opatření. Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho však za růstem spotřebitelských cen stojí zejména energie, bez jejíhož započítání je inflace mnohem mírnější. V srpnu se spotřebitelské ceny bez zahrnutí energie podle Eurostatu zvýšily o 1,3 procenta.
