Ministr financí Zbyněk Stanjura chce škrtnout daňové výjimky, které se státu nevyplatí. Mezi nimi by mohlo zmizet i daňové zvýhodnění investičních fondů, které jsou dnes daněny pěti procenty, zatímco jiné právnické osoby podléhají devatenáctiprocentní sazbě daně z příjmů. Šéf státní kasy to řekl v novém pořadu deníku E15 Kvartál.
Válka na Ukrajině dostala veřejné finance v krátké době pod další tlak. Po výdajích na zvládnutí koronavirové pandemie se ministerstvo financí musí vypořádat s vyšším rozpočtem na obranu a náklady na přijímání statisíců ukrajinských uprchlíků.
Částečně pomůžou peníze z Evropské unie, která už se zavázala k solidaritě se státy pomáhajícími Ukrajině proti ruské agresi. Státní kasa se také zaplní paradoxně díky vyšší inflaci. Nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude stále hledat další úspory, jež by pomohly udržet schodek rozpočtu co nejníže. Hospodářský růst by totiž mohl kvůli konfliktu oslabit až o dvě procenta z původně očekávaných tří procent.
Speciální zákon o daňových výjimkách
Stanjura proto plánuje škrtání těch daňových výjimek, jejichž udržování a administrace se státu nevyplatí. „Chci připravit zákon, který se bude týkat jen daňových výjimek. Jsou výjimky, které mají roční dopad 200 až 300 milionů korun, a ty musí někdo kontrolovat, takže v tomto případě to pro stát výhodné není,“ řekl Stanjura v novém pořadu deníku E15 Kvartál.
Jako příklad možného zrušení daňové výjimky uvedl zdanění takzvaných základních investičních fondů, které podle zákona o dani z příjmů podléhají jen pětiprocentní dani, zatímco ostatní právnické osoby platí devatenáctiprocentní daň. „Výše zdanění investičních fondů je jiná než u standardních právnických osob,“ uvedl Stanjura. Z vyššího zdanění investičních fondů by mohl stát získat i nižší miliardy korun. Stanjura uvažuje o tom, že by díky rušení daňových výjimek mohl celkem vybrat až o 10 miliard navíc.
Důvodem daňového zvýhodnění investičních fondů byla snaha zamezit dvojímu zdaňování investic a nastavení srovnatelných daňových podmínek pro individuální investice a investice prováděné prostřednictvím fondů. Vzhledem k tomu, že investiční fondy byly původně určeny pouze pro kolektivní investování a podléhaly přísné regulaci, nebylo možné zneužívat výhodnější daňovou sazbu pro běžné podnikatelské aktivity.
Situace se však postupem času změnila, neboť byly povoleny nové typy investičních fondů, které mohou být určeny pouze pro několik investorů a nepodléhají již tak přísné regulaci. Jejich činnost se navíc může překrývat s běžnou podnikatelskou činností. To umožnilo vznik účelových investičních fondů, které využívají výhodnější daňový režim.
Před třemi lety už došlo ke zpřísnění. Investiční fondy mohou i nadále danit své příjmy pětiprocentní sazbou jen za předpokladu, že žádný z poplatníků daně nevlastní podíl na základním kapitálu fondu deset procent a více a základní investiční fond také nesmí provozovat živnostenské podnikání. Teď by mohla výjimka zmizet úplně, což vlastníci investičních fondů pochopitelně odmítají.
„Zdanění ve výši korporací není pro investiční fondy s ohledem na jejich charakter vhodné a takovýto návrh by vnesl nejistotu do oblasti zdaňování investic a tím negativně zasáhl celou oblast kapitálového trhu,“ uvedla výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
Nové sankce vůči Rusku
Ministerstvo financí také zvažuje úpravu podpory stavebního spoření tak, aby byla skutečně zajištěna účelovost státního příspěvku i po skončení spoření. „V současné době to neplní ten účel, pro který bylo stavební spoření zavedeno. Správně by se to mělo jmenovat spoření se státním příspěvkem,“ uvedl Stanjura.
Resort zatím neplánuje zvýšení deficitu státního rozpočtu. Je ale jisté, že se zvýší výdaje na obranu. Původně se ministerstvo financí zavázalo ke zvýšení o 60 miliard do roku 2025 a dosažení výdajů na armádu ve výši dvou procent HDP, jak po Česku požaduje NATO.
Teď ministerstvo financí uvažuje o tom, že by postupný nárůst výdajů v čase urychlilo, a dvou procent HDP by tak mohlo být dosaženo už o rok dříve. Navíc vláda plánuje zřízení zvláštního fondu na vyzbrojování, kam by dlouhodobě umístila peníze na nákup obranné techniky.
Kromě toho ministr financí v pořadu Kvartál popsal nové sankce, jež chce Česko v EU prosadit vůči Rusku. Mělo by se jednat už o pátý sankční balík. „Navrhujeme, abychom od systému SWIFT odstřihli všechny ruské banky. Zadruhé abychom zavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, dále pokračovali v sektorových sankcích a také abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích,“ nechal se slyšet Stanjura.
