Maďarské spotřebitelské ceny v dubnu povyskočily o 0,8 procenta meziměsíčně a v meziročním srovnání se jen těsně, o 0,2 procenta, vymanily ze záporného teritoria. To je stále na hony vzdáleno tříprocentnímu inflačnímu cíli. Toho podle prognózy centrální banky bude dosaženo nejdříve v roce 2018.
Centrální banka proto v březnu znovu zahájila cyklus snižování úrokových sazeb a, jak se zdá, ani současná úroveň 1,05 procenta nemusí být konečná. Podle konsenzu trhu i podle vyjádření samotné centrální banky se ještě jednomu snížení sazeb nevyhne. Pokud jde o inflaci, je na tom z celého regionu nejhůře Polsko. To se topí v deflaci od července 2014 (meziroční údaj za letošní březen byl –1,1 procenta).
Pro Polsko bude úspěch, pokud se inflace v letošním roce vrátí alespoň do kladných hodnot. O dosažení inflačního cíle 2,4–2,6 procenta nemůže být řeč. I tak ale polské sazby zůstanou letos pravděpodobně beze změny na současných 1,5 procenta, neboť centrální banka spoléhá na výkonnou domácí ekonomiku a odeznění nákladových šoků. České centrální bankéře dubnová inflace bezpochyby potěšila.
Nečekaně se vyhoupla na 0,6 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu více, než ČNB čekala v poslední prognóze.
Spotřebitelským cenám však hrozí opět pokles. Kartami by mohl zamíchat konkurenční boj distributorů plynu, který by již v květnu mohl poslat spotřebitelské ceny dolů.
Z hlediska opuštění kurzového závazku však dubnová inflace žádné významnější změny nepřinesla. Dvouprocentního inflačního cíle zřejmě nebude dosaženo dříve než ve druhé polovině roku 2017, a tak ani opuštění kurzového závazku před tímto termínem nepadá v úvahu.
Autorka je ekonomkou Komerční banky