JE JEDNOTNÝ BANKOVNÍ DOHLED TÍM SPRÁVNÝM ŘEŠENÍM?

UK

UK

Jaké jsou dopady opatření, které Evropská unie zavedla v reakci na finanční krizi? Je posílená finanční regulace a dohled na finanční sektor integrujícím, nebo rozdělujícím prvkem? A co si myslí o bankovní unii v zahraničí? Tato témata byla hlavními body semináře „Finanční regulace v EU. Pomáhá, nebo překáží?“, který 15. října uspořádal Institut ekonomických studií FSV UK za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR.

Odborníci, kteří na semináři vystoupili, také reagovali na horkou novinku v evropském finančním sektoru – schválení jednotného bankovního dohledu ministry financí EU. Jan Frait z České národní banky nadšení z nových jednotných pravidel nesdílí. „Dle mého názoru problémem není různorodost, ale netransparentnost a hlavně nedodržování pravidel. Nyní je prioritou dokončení bankovní unie, což ovšem jejím budoucím členům ubírá čas na výkon dohledu.“

Přenos kompetencí na vyšší úroveň totiž nemusí být nutně dobrým krokem pro EU. „Přílišná jednotnost může například vést k přenosu pravomocí, ale odpovědnost zůstane na národní úrovni,“ upozornil dále Jan Frait. Martin Šuster z Národní banky Slovenska se naopak domnívá, že Evropa může dosáhnout lepšího bankovního dohledu právě přes jeden orgán na unijní úrovni. „Bankovní unie sice čelí mnoha nevyřešeným otázkám a nedokončeným projektům, ale bez ní zůstane měnová unie zranitelná,“ nabízí pohled člena eurozóny.

UKUK

Klára Cetlová z Ministerstva financí ČR upozornila na další rizika v přenosu kompetencí bankovního dohledu. Podle ní existuje riziko, že z právního hlediska bude množství nejistot v právním systému po zavedení jednotného bankovního dohledu narůstat. „Týká se to zejména odpovědností národních a evropských dohledových orgánů,“ uvedla.

Zástupce Evropské komise, Zdeněk Čech, vidí bankovní unii jako nevyhnutelnou reakci na finanční krizi. „Posílený regulatorní rámec minimalizuje náklady pro daňového poplatníka.“ Pavel Štěpánek z České bankovní asociace naopak vidí dopad navrhovaných změn na bankovní sektor skepticky. „Současné změny vytvářejí v celém bankovním systému nejistotu, protože regulace se pořád nastavuje.“

UKUK

Pohled ze zahraničí nabídl Martin Čihák ze Světové banky. Podle něj je regulace bankovního sektoru sice důležitá, ale není všelék. „Členské země EU představují 15 procent členů Světové banky, ale odehrála se v nich většina bankovních krizí od roku 2008,“ uvedl. „Přitom se země EU vyznačují nadprůměrným regulačním řízením.“ Dle jeho názoru bude lepší předcházení budoucím krizím vyžadovat podstatně větší pozornost věnovanou motivaci regulátorů a hráčů ve finančním sektoru.

Podle Adama Geršla z Joint Vienna Institute může regulace na systémové úrovni přispět k celkové stabilitě finančního systému. „Makroprudenční politika zaměřená na stabilitu systému jako celku může být důležitější než mikroprudenční regulace a dohled zaměřený na stabilitu jednotlivých institucí,“ doplnil.

UKUK

Seminář „Finanční regulace v EU. Pomáhá, nebo překáží?“ uspořádal IES FSV UK za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR v rámci Evropského roku občanů 2013. Šlo o poslední seminář z cyklu debat o ekonomických otázkách EU. Závěrečná zpráva ze všech seminářů bude k dispozici na webu IES FSV UK.