Itálie musí odvrátit prohlubující se dluhovou krizi především tím, že udělá hluboké rozpočtové reformy. Jinak brzy nebude mít na splátky dluhu, který dosáhl skoro dvou bilionů eur. Výnos desetiletého dluhopisu vyšplhal na dramatických sedm procent, což je úroveň, při které se země postupně vydává na cestu bankrotu.
Včera Itálie dražila pokladniční poukázky (dluhopisy se splatností do jednoho roku) a dosáhla nejvyššího výnosu za čtrnáct let. Za poukázky zaplatí přes šest procent. Ještě v říjnu byl při podobné aukci výnos poloviční. Trh paradoxně tento výsledek ocenil – analytici se domnívali, že výnos bude ještě horší. „Podle našeho odhadu si bude příští rok muset Itálie půjčit 275 miliard eur jen na splátky maturujících dluhů. To je suma představující 17 procent objemu současných dluhů. Při aktuálním sentimentu je to téměř nemožný úkol,“ řekl Azad Zangana ze Schroders. I nový řecký premiér bude mít na úkol pokusit se vytáhnout zemi z krize.
Papadimos prohlásil, že úkolem nové vlády bude jednat v souladu s rozhodnutím eurozóny z konce října. To předpokládá mimo jiné umazání části řeckého dluhu – po dohodě se soukromými věřiteli – a rekapitalizaci bank a také pokračovat v úsporné politice nastoupené předchozí socialistickou vládou premiéra Jorgose Papandrea. Evropští lídři se už nechali slyšet, že čekají od nové řecké vlády, že své závazky k eurozóně a věřitelům potvrdí.
Evropské akcie včera dopoledne opět propadaly, po zmíněném slibném politickém vývoji většinou ztráty zmírnily či se dostaly do zisků. Negativně působila jen obnovená spekulace o snížení ratingu Francie. Evropská dluhová krize nadále sráží kurz koruny, která oslabuje k euru i dolaru (skoro devatenáct a šestadvacet korun).
