Otevřete východní hranici, naléhá Čína na Polsko. Bojí se zmrazení páteřní železnice pro export
Polsko po dronovém incidentu a v souvislosti s rusko-běloruským vojenským cvičením Západ minulý týden uzavřelo hranici s Běloruskem. Manévry sice v úterý skončily, Varšava však dala najevo, že to není dostatečný důvod k opětovnému uvolnění hraničního režimu. Situace na polsko-běloruském pomezí ale silně znepokojuje Čínu. Bojí se, že uzavírka na delší dobu zmrazí páteřní železniční linku pro přísun asijského zboží do Evropy. Tlačí na Polsko, aby vše vrátilo do starých pořádků.
Varšava v úterý oznámila, že hranice s východním sousedem zůstane uzavřená až do okamžiku, kdy obnovení běžného provozu bude bezpečné. „Zajištění bezpečnosti našich občanů je prioritou. Toto rozhodnutí souvisí s rusko-běloruským cvičením Západ 2025 a neznamená, že hranice je uzavřena pouze po dobu cvičení,“ uvedlo polské ministerstvo vnitra. Mimo provoz je tak jeden silniční přechod pro osobní auta, jeden pro nákladní a tři železniční.
Ekonomické škody budou
Polsko se přitom netají tím, že očekává vliv uzavírky nejenom na pohyb osob, ale také na dopravu zboží. Přepravci podle něj musí přesměrovat zásilky přes Litvu. „Vzhledem k ekonomickým aspektům a blahobytu polských podniků se budeme snažit minimalizovat dopad na podnikatele. Ztráty budou posouzeny, jakmile budeme vědět, jak dlouho zůstane hranice uzavřena. Tento přehled bude vodítkem pro případnou státní podporu postižených odvětví,“ dodal úřad.
Na ekonomické škody upozorňuje i Minsk, kterému se polský postup rovněž nelíbí. Patrně největší obavy z dlouhodobější uzavírky má ale Čína. Její nová hedvábná stezka tvoří hustou síť koridorů, nejdůležitější trasa do Evropy ale vede přes Kazachstán, Rusko a Bělorusko. Devadesát procent železniční přepravy zboží z výrobní velmoci do sedmadvacítky prochází přes Polsko.
Po začátku války na Ukrajině zájem o přepravu touto trasu poklesl. Loni ale došlo ke zvratu trendu, objem dopravy podle polských médií narostl zhruba o desetinu a hodnota nákladu na této eurasijské trase dosáhla téměř třiceti miliard dolarů. Bylo to patrně dáno aktuální nestabilitou v oblasti Rudého moře a velkou oblibou čínských online tržišť jako Temu a Shein. Často tudy ale jde i zboží vysoké hodnoty, jako jsou elektronika, baterie a elektromobily. Část pak zřejmě tvoří také náklad podléhající rychlé zkáze, protože přeprava vlakem je rychlejší než po moři.
Běloruské železnici hrozí kolaps
Polonezávislé Sdružení pracovníků běloruské železnice uvádí, že za normálních okolností denně křižuje polsko-běloruskou hranici osm až devět desítek vlaků. Z toho je dvacet až třicet naloženo v Číně a veze zboží pro evropské zákazníky. The Kyiv Post tvrdí, že vzhledem k tomu, že takový nákladní vlak je typicky až 900 metrů dlouhý, jejich hromadění může způsobit velké potíže běloruské železnici, která brzy nebude mít odstavné koleje.
„Toto již vytvoří vážnou překážku pro pohyb místních vlaků. Za sedm až deset dní bude na běloruské železnici nedostatek volných kolejí. Stanice budou blokovány a posunovací práce budou značně komplikované nebo dokonce nemožné,“ cituje web z vyjádření sdružení železničářů.
Pobaltské státy teprve budují kvalitní severojižní železniční spojení na Polsko v podobě projektu Rail Baltica. Je proto pravděpodobné, že se v případě delšího trvání uzavírky železniční náklad přesune na moře. Mnohé lodě v posledních letech kvůli činnosti jemenských Húsíů při cestě z Asie do Evropy raději obeplouvají Afriku místo kratší trasy přes Suezský kanál. Přeprava se tak může protáhnout až na dva měsíce, zatímco po železnici se stihne zhruba za dva až tři týdny. Spekuluje se však o tom, že Čína se útoků bát nemusí a má tak oproti konkurenci výhodu.
Letecká přeprava by pak zboží zase výrazně prodražila. „Neexistuje žádná dobrá alternativa k železniční trase mezi Čínou a Evropskou unií,“ tvrdí podle webu TVP World Piotr Sadza ze společnosti PKP Cargo Connect.
Polské zájmy ve hře
Peking tak naléhá na Varšavu, aby železniční trasu odblokovala. Už minulý týden mluvčí čínské vlády vyjádřil naději, že Polsko přijme účinná opatření k zajištění bezpečného a plynulého provozu a stability mezinárodních dodavatelských řetězců. „Čínsko-evropský železniční expres je vlajkovým projektem spolupráce mezi Čínou a Polskem a Čínou a EU. Projekt prospívá oběma stranám,“ podotkl.
V pondělí pak o situaci jednali ministři zahraničí obou zemí Radoslaw Sikorski a Wang I. A Varšava dala jasně najevo, že má na Peking také své požadavky. Polská diplomacie uvedla, že doufá v uplatnění čínského vlivu na Kreml v souvislosti s válkou na Ukrajině a evropskými obavami. Zmínila i problémy s nelegální migrací. Varšava dlouhodobě tvrdí, že Moskva a Minsk uměle směřují na hranici s Polskem tisíce migrantů, aby destabilizovaly region.
„Upozornili jsme naše čínské partnery na destruktivní ruské akce,“ řekl novinářům mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Je tak možné, že Polsko nechá hranici uzavřenou, dokud neuvidí pozitivní odezvu své výzvy Číně. Varšava už loni pohrozila, že zablokuje exportní trasu do EU. Tehdejší prezident Andrzej Duda nastolil otázku napětí na polské východní hranici během návštěvy Pekingu, což podle Sikorského na nějaký čas pomohlo. „Bohužel se však tato hybridní operace opět zintenzivnila,“ dodal ministr.
Pokud se situace delší dobu neuklidní a polsko-běloruská hranice zůstane zavřená, může ještě více nabýt na důležitosti budování transkaspického neboli „středního“ dopravního koridoru. Už válka na Ukrajině zdůraznila důležitost alternativní cesty mezi Asií a Evropou, která by obcházela Rusko i Bělorusko.
Nejen kvůli tomu vzrostl i unijní zájem o středoasijské země. Tato trasa vede z Kazachstánu přes Kaspické moře, Kavkaz a potom se rozděluje na černomořskou a tureckou větev. Odborníci však upozorňují, že má řadu úskalí od geografických a klimatických, přes politické a byrokratické po vysoké náklady na budování infrastruktury.
