Češi zůstávají podpojištění. Povodně odhalily miliardové díry v krytí domácností
Povodně na severu Moravy loni znovu ukázaly, jak slabé pojistné krytí mají české domácnosti. Podle pojišťoven se krátce po katastrofě zvedl zájem o pojistky i o kontrolu nastavení smluv, efekt však byl jako obvykle pouze dočasný. O příčinách podpojištění, zkušenostech z likvidace škod a o tom, jak se bránit, mluvili v pořadu Pod lupou e15 zástupci České asociace pojišťoven i dvou konkrétních pojišťovacích ústavů.
„Bylo to 98 tisíc pojistných událostí, z toho kolem 60 tisíc se týkalo domácností. Pojišťovny očekávají, že vyplatí zhruba 20 miliard korun,“ vypočítává následky loňských povodní výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Jan Matoušek. Loňská velká voda se tak podle něj řadí na „třetí místo v novodobé historii“ hned za dvě největší povodně v letech 1997 a 2002. Zároveň připomíná, že část škod zůstává mimo pojišťovny: „Odhadem sedm miliard je objem pojištěných škod a zhruba o stejnou částku domácnosti přišly proto, že pojištění neměly vůbec nebo ho měly špatně.“
Podle Lenky Slabejové, gestorky neživotního pojištění ČAP, zájem o pojištění po katastrofách pravidelně krátkodobě stoupá, ale většina domácností se k trvalé péči o smlouvy neodhodlá. „Po velké škodní události se lidé víc zajímají, pomalu roste počet pojištěných domů a bytů. Nárůst ale nestačí na to, aby se problém vyřešil,“ říká. Připomíná, že škody z povodní v roce 2002 dosáhly v tehdejších cenách 37 miliard, „v dnešních by to bylo přibližně 72 miliard“, loňské povodně tedy byly menší – přesto velmi nákladné.
Likvidace: rekordní nápor a rychlé zálohy
Praktický obrázek doplňuje ředitel likvidace pojistných událostí Allianz Radek Juhaňák: „Zaznamenali jsme historicky největší počet škod během jednoho týdne – 6 500. Pro srovnání: v roce, kdy se došlo k tornádu na jihu Moravy jsme za celý rok evidovali více než 7 000 kalamitních škod.“ Podle něj 85 procent klientů loni registrovalo škody přes webový formulář, což zrychlilo jejich vyřízení. „Drtivou většinu škod jsme zvládli do konce roku. U velkých škod je potřeba více dokumentace a místních šetření, ale postupy máme nastavené tak, abychom pomohli co nejrychleji,“ dodává.
Petr Ferenczi, manažer likvidace majetkových škod v České podnikatelské pojišťovně, vypočítává, že jeho pojišťovna evidovala přibližně 7 300 událostí za 1,8 miliardy, přičemž největší zátěž nesly domácnosti. Za hlavní překážky považuje kapacity a dostupnost území: „Některé oblasti byly dlouho nepřístupné, chyběla fotodokumentace i rozměry místností. Převáděli jsme kolegy z jiných oddělení a využívali externí likvidátory.“ Podle Slabejové pojišťovny masivně využívaly zálohové plnění: „Zálohy se posílaly do 48 hodin od domluvy, aby lidé měli prostředky na bezprostřední řešení.“
Podpojištění má několik kořenů. „Klient má často pocit, že pojišťovák zase chce další peníze. Vysvětlit, že cena nemovitosti za pár let výrazně vzrostla, trvá,“ říká Matoušek. Druhým faktorem je tlak na cenu: „Často rozhoduje nejlevnější nabídka, ne kvalita krytí,“ doplňuje Ferenczi. A do třetice spoléhání se na stát. Jeho rada je přímočará: „Spoléhat se na sebe, ne na nikoho jiného.“
Indexace a „chytré“ kalkulačky
Jak z podpojištění ven? Jedním z nástrojů je indexace pojistné částky, tedy každoroční automatická úprava podle vývoje cen prací a materiálu. „U nových smluv ji máme automaticky, abychom preventivně chránili majetek klientů,“ říká Juhaňák. Ferenczi dodává, že „u nových smluv dnes téměř polovina lidí s indexací souhlasí“. Slabejová doporučuje klientům, aby starší smlouvy aktualizovali: „Dnes je rozsah krytí i asistenčních služeb úplně jinde než před 10–15 lety. Nejde jen o částku, ale o širší balík ochrany.“
ČAP zároveň nabízí kalkulačku pro rodinné domy. „Na stránce cap.cz si každý během pár minut ověří stavební hodnotu domu. Čísla často překvapí – a to je realita dnešních cen,“ říká Matoušek. Asociace kalkulačku vyvíjí s ČVUT a chystá rozšíření na rekreační objekty; u bytů doporučuje využít dostupné nástroje pro odhad tržní obecné hodnoty.
Rizika podle adresy a nové povodňové mapy
Vedle výše pojistné částky je klíčové správně zvolit rizika podle lokality. „Každá adresa je jiná – někde častěji hrozí kroupy, jinde přívalové deště. Máme nástroje, které klientovi podle adresy ukážou hlavní rizika,“ říká Juhaňák. Slabejová upozorňuje na velkou aktualizaci povodňových map, do nichž se promítají nová data i algoritmy: „Změny neznamenají automaticky zhoršení pro všechny. Cílem je, aby mapy několik let vydržely a byly přesnější – nejen pro povodně, ale i další jevy.“ Podle Matouška dnes pojišťovny pracují s „více než stovkou vrstev dat“ a vyvíjejí AI asistenty pro lepší řízení rizik.
Ferenczi připomíná, že riziko nemusí přicházet jen z řeky: „Často nás překvapí zaplavený dům na svahu. Nejde o povodeň, ale o záplavu po přívalovém dešti. V domácnostech máme mnohem víc majetku, než si uvědomujeme. Podceňovat limity se nevyplácí.“
