Armáda získá elektronické lovce dronů české firmy Era, nákup už odkleplo ministerstvo
Vojenské zakázky mají odrážet aktuální bezpečnostní hrozby a k těm největším v současnosti bezpochyby patří drony. Dokládá to nedávné narušení polského vzdušného prostoru devatenácti ruskými bezpilotními stroji. Krátce před incidentem rozhodlo české ministerstvo obrany o nákupu protidronových systémů PLESS (Passive Long-range ESM Surveillance System) domácí firmy Era ze skupiny Omnipol. O unikátní zařízení mají zájem i další státy v blízkosti Ruska.
„Pořizujeme celkem tři systémy PLESS, z toho dva mobilní a jeden stacionární. Všichni nám je závidí, chtějí je například pobaltské země nebo slovenská armáda,“ říká v rozhovoru pro e15 šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). „Zařízení mimo jiné dokáže nalézat, lokalizovat, identifikovat a sledovat vzdušné, pozemní a námořní cíle, tedy i různé drony,“ dodává.
Vidí do týlu nepřítele
O akvizici zahrnuté už dříve do Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) rozhodlo před čtrnácti dny kolegium ministryně, které je nejvyšším orgánem rezortu. Nyní stačí už jen formální souhlas vlády, protože jde o takzvanou nadlimitní zakázku. Podle loňského návrhu rozpočtu ministerstva obrany mají tři systémy PLESS stát celkem 2,3 miliardy korun.
Ze stránek výrobce plyne, že zařízení vyniká v odhalování a sledování dronů, je tedy schopno včas varovat před možným nebezpečím. Samotnou eliminaci bezpilotních letounů ale musejí zajistit odpovídající zbraňové prostředky. „Díky bezemisnímu pasivnímu režimu činnosti PLESS pracuje utajeně a je ideálním prostředkem pro dlouhodobé sledování zájmové oblasti zpoza hranice hluboko v týlu protivníka či na moři,“ uvádí společnost Era a upozorňuje, že využití odrazu signálu ve vrstvách troposféry, tedy spodní části atmosféry, umožňuje zařízení nalézt i cíle nacházející se daleko za rádiovým horizontem.
Pouze „saje“ cizí signály
Termínem „bezemisní pasivní režim“ je myšleno to, že systém PLESS nic nevysílá, ale pouze zachycuje a sleduje signály vyzařované samotnými cíli. Nepřítel tak v podstatě nemá šanci zařízení odhalit, protože je pro jeho radary neviditelné.
PLESS pracuje na podobném principu jako lokátory Věra, přesněji Vera-NG, a může s nimi tvořit provázaný celek i proto, že je účinný až do operační vzdálenosti 700 kilometrů. Oproti tomu Vera-NG má dosah 400–450 kilometrů. Společnost Era dlouhodobě působí ve vojenské i civilní oblasti. Své systémy dodává například řadě letišť na celém světě.
Příliš drahý boj s drony
Evropským armádám ale nestačí jen elektronická zařízení na včasné odhalení nepřátelských dronů, musejí je také dokázat levně sestřelovat. Na eliminaci bojových ruských bezpilotních strojů, které vnikly nad Polsko, se přitom podílely nadzvukové letouny F-35, což vyvolalo debaty o nutnosti nízkonákladové obrany.
„Pálit zbraní za 200 nebo 500 tisíc dolarů proti dronu za pár tisíc dolarů nemá absolutně žádný smysl,“ míní šéf zbrojařského koncernu Rheinmetall Armin Papperger. Ten navíc odhaduje, že cena bezpilotních prostředků bude nadále klesat. „Máme systém, který čelí dronům a stojí pět tisíc dolarů. To z ekonomického hlediska dává velký smysl,“ uvedl tento týden Papperger.
Německá zbrojovka plánuje zvýšit roční produkci svých mobilních protileteckých zbraní Skyranger na dvě stovky kusů a je připravena je dodat Polsku a Ukrajině.
