Vládní programy sice zachovávají zaměstnanost, ale paralyzují pracovní trh, říká Martin Malo ředitel personální agentury Grafton Recruitment. Nedostatek pracovníků tak přetrvává a lidí se firmám hlásí méně. Deficit pracovního trhu nevylepšují ani cizinci, kteří mají často komplikace s příjezdem do země.
Jak zpětně hodnotíte uplynulý rok z hlediska českého pracovního trhu?
Minulý rok byl velmi nestandardní a obtížný ve všech oblastech, a to jak pro zaměstnavatele, tak i zaměstnance. I když se v souvislosti s koronavirovou krizí často hovořilo o propouštění či snižování mezd, odměn i benefitů, dle výsledků našeho průzkumu v loňském roce většina zaměstnavatelů k žádným výrazným změnám nepřistoupila. Firmy si naopak stále stěžují na nedostatek pracovníků. Zvýšená poptávka stále panuje po pracovnících do výroby, obzvlášť do provozů na více směn, setrvale problematický je i nábor IT pozic a méně se na volné pozice hlásí také lidé z finanční sféry. Uchazeči chybí i na odborné dělnické a řemeslnické pozice. Obecně se na jednu otevřenou pozici v průměru hlásí méně lidí než před rokem.
V ČR byla ještě začátkem loňského roku, před nástupem pandemie, extrémně nízká nezaměstnanost. Jak se vyvíjela v průběhu roku?
Díky celé řadě vládních podporných programů zůstala nezaměstnanost i navzdory pandemii na velmi nízké úrovni, podle posledních údajů Úřadu práce byla v prosinci bez práce 4 % lidí. Česká republika tak má stále nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Domnívám se však, že bez přítomnosti programu Antivirus by se nezaměstnanost vyšplhala až na úroveň 6-9 %.
Jaký očekáváte vývoj nezaměstnanosti v ČR v letošním roce a jaké hlavní faktory ji ovlivní?
O vývoji nezaměstnanosti v roce 2021 se vedou vášnivé polemiky, osobně se nyní domnívám, že se bude držet na úrovní 4 až 7 %, přičemž největší vliv na její vývoj budou mít vládní dotační programy, pandemická situace, rychlost obnovení průmyslu v Německu a dalších zemích, do kterých Česko exportuje, znovuobnovení turismu a podobně. Firmy však vidí situaci poměrně optimisticky. Předpovídají, že s obnovením poptávky by se míra nezaměstnanosti v příštích měsících mohla vrátit téměř na úroveň před propuknutím pandemie.
Jak hodnotíte vládní podporu zaměstnanosti?
Program Antivirus bezpochyby podporuje širokou škálu odvětví napříč celým průmyslem, obzvlášť pak ty společnosti, které musí z titulu vládních opatření zavírat své provozovny. Výhodný je i pro výrobní firmy, které čekají na zdržené dodávky komponentů, případně mají dočasně nižší objem zakázek. Program však zachovává nižší nezaměstnanost za velmi vysokou cenu a paralyzuje pracovní trh. Neumožňuje, aby zaměstnavatelé, kteří mají potřebu pracovníky zaměstnávat, našli dostatečný počet volných lokálních kandidátů. Ukončení programu by tedy přineslo velmi žádoucí oživení českého pracovního trhu. I proto si myslím, že aktuální otázkou je, zda má vláda chtít program Antivirus dále udržovat.
Změnila pandemie i chování a preference zaměstnanců a uchazečů o práci?
Samozřejmě. Je několik nových trendů. Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny. Vysoká míra spokojenosti je přitom paradoxně dosažena v období, kdy na trhu práce převažuje nejistota. Lidem začalo méně vadit to, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již tolik nepociťují potřebu změny. Loajalita zaměstnanců vůči zaměstnavatelům tak znatelně vzrostla a spolu s ní i jejich pracovní nasazení, naopak se snížila míra fluktuace pracovníků. Uchazeči jsou zase ochotnější akceptovat i méně atraktivní nabídku práce, často i za nižší mzdu než dříve. Snižování požadavků uchazečů je vidět hlavně u administrativních pozic a u lidí, kteří mají kratší pracovní zkušenosti. Na čelní příčky svých priorit uchazeči i zaměstnanci dnes kladou stabilitu pracovního místa, jistotu práce a bezpečnost.
Jaká byla pozice a role personálních agentur v loňském roce a jaké výzvy před sebou vidíte pro letošní rok?
Vlivem velké opatrnosti firem v oblasti náboru zažívají nyní složitější období i personální agentury, a to hlavně oblasti klasického recruitmentu. Na druhou stranu zaměstnavatelé, vlivem nejistoty a krátké visibility objemu a četnosti objednávek, začali volit flexibilnější formy zaměstnávání, což naopak personálním agenturám vyhovuje. Situaci agentur zároveň komplikuje nedostatek kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí. Právě nábor zahraničních pracovníků je dnes ale komplikovaný, kvůli koronavirovým opatřením má velká část cizinců komplikace s příjezdem do Česka.
