Zpráva sestavená na základě rozhovorů s padesáti vrcholnými manažery uváděla, že New York ztrácí atraktivitu vlivem mixu dusivé regulace, restriktivní imigrační politiky a častých právních sporů kvůli drobnostem. Naopak Londýn byl na vzestupu, protože tamní politici razili cestu mírné regulace a imigrantům byly dveře otevřené.
Dnes vypadá finanční svět podstatně jinak. Banky na obou stranách Atlantiku musely zvolnit, přitvrdila naopak regulace. S rizikovými obchody museli bankéři přestat, byť se hazard do bankovnictví dnes pomalu vrací.
Regulátoři především ve Spojených státech se v posledních letech vydali na bojovou misi s cílem napařit finančním domům miliardové pokuty za přešlapy, kterých se dopustily v minulosti. Navzdory očekáváním se nezdá, že by situace využilo některé z asijských center, jako jsou Hongkong, Singapur či Šanghaj.
Dvě burzy, půl světa
Co do velikosti má navrch New York. Bankovní domy kotované na newyorských burzách mají vyšší hodnotu než jejich londýnské protějšky. Největší město Spojených států má také náskok, co se týče akciových trhů obecně. Jeho dvě burzy – NYSE, která v září pořádala největší primární úpis akcií v historii (Alibaba), a Nasdaq – provedly podle dat Dealogic za první tři čtvrtletí letošního roku primární úpisy za 77 miliard dolarů.
To je 41 procent ze všech peněz, které letos firmy získaly vstupem na burzy po celém světě. Na londýnskou burzu si firmy letos přišly „jen“ pro 25 miliard dolarů, což odpovídá 14procentnímu podílu. New York si za své sídlo také vybraly čtyři z deseti hedgeových fondů.
„Světovým finančním centrem je Londýn, New York je ale centrem samotného finančního systému,“ řekl před časem v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Christian Meissner, globální šéf korporátního a investičního bankovnictví v Bank of America.
Na domácím písečku
New York a Spojené státy těží z největšího kapitálového trhu na světě a největší koncentrace obřích korporací, ale většina se odehrává uvnitř Spojených států. „Pokud děláte byznys s Asií, má Londýn výhodu bližšího časového pásma a je obecně více mezinárodní,“ uvedl Meissner. „Londýn má obrovskou výhodu díky časovému pásmu, v němž se nachází,“ potvrzuje Kevin Burrowes z poradenské PWC.
Xavier Rolet, šéf londýnské burzy, ale trvá na tom, že Londýn je nezpochybnitelným číslem jedna. „Regulatorní a fiskální opatření zavedená britskou vládou v minulých dvou letech pomohla k oživení ekonomiky a tvorbě pracovních míst,“ řekl Rolet deníku Financial Times.
Britská metropole před New Yorkem vede na poli obchodování s měnami a úrokovými deriváty, kde na ni připadá téměř polovina světových obchodů.
Malé bonusy
V New Yorku zaměstnávají finance více pracovníků než v Londýně. Podle newyorského pracovního úřadu ve financích a pojišťovnictví pracuje přes 502 tisíc zaměstnanců. To je o osm procent méně než v roce 2008. Srovnatelná data nejsou ale snadno dostupná. Podle TheCityUK pracuje v Londýně ve finančních službách 367 tisíc zaměstnanců.
Jejich počet se již loni dostal nad předkrizovou úroveň. Nová pravidla omezujíobchodů cí bonusy bankéřů v metropoli nad Temží se možná ale ve statistikách teprve projeví. Podle průzkumu personální agentury Astbury je nyní 90 procent londýnských seniorních bankéřů ochotno odejít do zahraničí, a to právě kvůli pravidlům, která v Londýně limitují výši jejich kdysi tučných bonusů.
New York vede nad Londýnem i v počtu bohatých rezidentů. Podle studie švýcarské banky UBS je domovem 102 dolarových miliardářů. Před Londýn se v této disciplíně dostala i Moskva s 85 a Hongkong s 82 miliardáři. V britské metropoli jich bydlí „jen“ 72.
I dnes však platí varování studie McKinsey zmíněné v úvodu: firmy mohou rychle utéci tam, kde jim nabídnou přívětivější právní a regulatorní prostředí. Proto by se měly New York i Londýn mít nadále na pozoru.
