Světová banka varuje před dalekosáhlými důsledky evropské dluhové krize pro ostatní regiony světa. „Pokud se nepodaří zastavit dluhovou krizi, mohlo by to vést k poklesu růstu v mnoha oblastech až o 1,5 procenta, “ uvedl nový prezident Světové banky Jim Yong Kim ve svém prvním významném projevu od svého jmenování.
Přetrvávající krize v Evropě by mohl snížit hrubý domácíí produkt v rozvojových zemích o čtyři procenta a více, a vyvolat globální recesi, řekl Kim. To by podle něj ohrozilo pokrok v boji proti chudobě. Kim proto vyzval evropské státy, aby vynaložily veškeré úsilí k obnovení stability svých finančních trhů.
Ve své výroční zprávě o eurozóně Světová banka uvádí, že se Evropa musí vymanit z bludného kruhu a předlužených států. K tomu ale zatím podle Kima nenašla potřebné nástroje. „V eurozóně je riziko deflace, kombinace klesajících cen a hospodářské krize. Zejména problémové země jako Řecko, Španělsko nebo Itálie by tato situace mohla výrazně poškodit. „V eurozóně je pětadvaceti procentní pravděpodobnost, že k této situaci dojde do jara 2014,“ varuje ve své zprávě Mezinárodní měnový fond a dokresluje tak chmurmé vize Světové banky.
MMF chce přísnější kontrolu
Nedávné rozhodnutí summitu EU považuje MMF za krok správným směrem, ale podle něj je třeba učinit mnohem více. Mezinárodní měnový fond proto Evropu znovu vyzývá k plné s více centralizovaným sdílením rizik.
V důsledku dluhové krize Mezinárodní měnový fond změnil pravidla pro kontrolu států. Uvedla to jeho ředitelka Christine Lagardeová, s tím, že změněná pravidla také zkoumají, zda vnitrostátní politická rozhodnutí by mohlo mít negativní dopad na celý finanční systém.
