Oblibě bezhotovostních plateb v České republice se obchodníci snažili dlouhodobě vyjít vstříc a každý rok rychle rostl počet uzavřených smluv na poskytování platebních terminálů. V prvním čtvrtletí tohoto roku ovšem jejich počet poprvé od roku 2018 klesl. Jedná se nejen o důsledek zrušení elektronické evidence tržeb, příčinou je i ukončení provozu mnoha restaurací a dalších podniků v pohostinství.
V prvních třech měsících tohoto roku evidovalo Sdružení pro bankovní karty celkem 83,2 tisíce uzavřených smluv na platební terminály. To je o 3700 méně smluv než loni ve stejném období. Skončilo tak období velkého růstu, posíleného i pandemickými lety, které více nahrávalo bezhotovostním platbám. Při pohledu na celkový počet terminálů, kterých je kolem 307 tisíc, se toho ovšem příliš nezměnilo. Pokles počtu smluv se totiž netýká obchodníků s velkým počtem terminálů.
„Jedná se o obchodníky s jedním, dvěma terminály, a to nejčastěji z gastro sektoru. Příčina úbytku je zřejmá. Od ukončení EET přestala řada z nich brát karty a začali vracet terminály. Další část kvůli krizi zase musela ukončit činnost, typicky na malých městech,“ řekl ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán, podle kterého se pokles týká v menší míře i e-commerce a širokosortimentního prodeje. Vysoký celkový počet terminálů táhnou především obchodníci, kteří provozují obchody s kasami po celé republice, například supermarkety či jiné řetězce.
Trend pozorují i samotní poskytovatelé platebních terminálů. „Od našich klientů víme, že nejčastějším důvodem, proč nyní podnikatelé v pohostinství ukončují smlouvu a vracejí terminál, je, že ukončuji podnikání, například kvůli drahým energiím nebo obecně kvůli rostoucím nákladům,“ pozoruje mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík, podle kterého měla EET naopak spíše okrajový vliv. Banka nyní provozuje kolem 65 tisíc terminálů a jejich počet nadále roste. „Od těchto našich klientů víme, že poměr bezhotovostních a hotovostních plateb činí v průměru přibližně 60 ku 40 procentům,“ uvedl Kropík. Kartou lidé přirozeně častěji platí v obchodech s elektronikou, méně pak v gastronomii.
Vyostřenou debatu ohledně nepřijímání platebních karet některými restauratéry či obchodníky, s čímž se lidé nyní na svých výletech po Česku a na nejrůznějších festivalech setkávají, využilo i opoziční hnutí ANO. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka je na vině jednoznačně zrušení elektronické evidence začátkem letošního roku. „Vláda zrušila EET, nahnala firmy do šedé zóny, otrávila zákazníky a udělala nám ostudu v zahraničí. My jsme razili Czech Republic: The Country For The Future, nová vláda z nás během jednoho a půl roku udělala Czechia: Cash Only,“ řekl Havlíček. „Zrušení EET bylo bafuňářské rozhodnutí, které nás bude stát miliardy ročně, zvýhodnili se nepoctiví a nové technologie se poslaly do kopru,“ dodal.
Počet bezhotovostních transakcí přitom nadále strmě roste, Češi si zvykli platit nejen kartou, ale i telefonem nebo hodinkami. Letos v prvním čtvrtletí provedli 464 milionů transakcí, loni to bylo ve stejném období 386 milionů. Přímo z podnikatelského prostředí se ozývají různé názory. Podle některých se provozovat platební terminály nevyplatí, protože zákazníci prý dávají s kartou nižší spropitné, podle jiných je to však vykompenzováno vyšší útratou.
Stát do toho zatím zasahovat nechce, například povinnost přijímat karty není na stole. „Stát nemá lidem ani podnikatelům nic nakazovat, pokud to není opravdu nezbytné. U platby kartou či hotovostí jsme pro zachování svobody volby dle toho, co daní podnikatelé vyhodnotí jako žádoucí,“ řekl za Piráty ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Zároveň je ale i důležité, aby stát řešil efektivitu výběru daní, omezování všelijakého kouzlení s čísly na hraně zákona a usiloval o co nejférovější prostředí, jinak na tom tratí poctiví podnikatelé, kterých je většina, a celá společnost,“ domnívá se ministr.
Ministerstvo financí se do debaty zapojovat také příliš nechce, považuje to za věc trhu. Neochotu některých provozovatelů přijímat bezhotovostní platby podle něj nelze automaticky spojovat se snahou o krácení daní. „Ministerstvo financí zastává názor, že je zde volné tržní prostředí, kdy se provozovatel může dobrovolně rozhodnout přijímat pouze hotovost. Stejně tak zákazník může vyvíjet tlak na provozovatele tím, že bude preferovat ty provozovny, kde platby kartou umožňují, a tím v rámci konkurenčního prostředí přispět k širšímu akceptování jím preferované platební metody,“ uvedla mluvčí rezortu Gabriela Krušinová.
