K tomu, aby místo devatenácti procent standardní daně ze zisku platily od příštího roku jen pět procent, postačí fondům zapsat své akcie nebo podílové listy k obchodování na pražské burze. Jestli se s nimi bude aktivně obchodovat, už není podstatné. Burze zbídačené trvale klesající aktivitou obchodníků to proto vůbec nemusí pomoci.
Burza už mezi fondy spustila agitační kampaň. Podle zdrojů serveru E15.cz se na fondy obrací osobně šéf pražské burzy Petr Koblic. „Ano, byli jsme pražskou burzou osloveni,“ potvrzuje Miloš Zabojník z J&T Investiční společnosti.
Umístění na burzu jako formalita
Podle zdrojů z trhu zkouší vedení burzy přilákat na pražský parket i další fondy. Zejména pro uzavřené fondy kvalifikovaných investorů jde o možnost, jak zachovat svůj dosavadní zvýhodněný daňový režim, o který by jinak přijetím novely přišly.
Odpůrci zákona poukazují na to, že umístění na burzu je krokem čistě formálním.
„Není tu podmínka, že se akcie musí aktivně obchodovat. Musí být jen přijaty k obchodování. Takže prostě mrtvý cenný papír,“ kritizuje normu senátor z klubu Zelených-nezávislých Libor Michálek. To potvrzuje i Marie Mühlhoferová z BCPP: „Žádnou podmínku týkající se aktivity obchodů předpisy nestanovují.“
Před burzou přitom už přešlapuje vícero zájemců. „Umístění některých fondů na burzu zvažujeme dlouhodobě, aktuální vývoj legislativy úvahy zintenzivnil. Jedním z důvodů je potlačení nepříznivého zdanění,“ uvádí Lukáš Vácha z Consequ. „Je to jedna ze zvažovaných variant,“ potvrzuje i Zabojník.
Změna vyhání fondy pro bohaté
Kvůli poslaneckému plánu na větší zdanění se investoři zajímají o Maltu, Irsko a Lucembursko. Fondů kvalifikovaných investorů (FKI) tedy v Česku kvůli chystanému většímu zdanění zřejmě ubude. Jedná se o fondy pro maximálně sto investorů, minimální výší investice jednoho investora 125 tisíc eur, přičemž kvalifikovaným investorem je ten, který má zkušenost s investováním do investičních nástrojů a umí posoudit investiční riziko.
Právě tyto fondy investující do pohledávek, realit, umění či vína doplatí na novelu zákona o daních z příjmu. Poslanecká sněmovna totiž poslala na počátku října do Senátu návrh, který FKI zbavuje dosavadního lákadla pětiprocentního zdanění. Nově se na ně bude vztahovat standardní devatenáctiprocentní sazba daně.
„Kdo chce podléhat kontrole ČNB a přitom platit stejnou daň jako běžná společnost s ručením omezeným?“ podivuje se Tomáš Chloupek, člen představenstva společnosti APS Holding, která spravuje pohledávkové FKI.
S investicemi jdou do zahraničí i daňové platby
Současná situace zdaňování investičních fondů umožňuje daňovou optimalizaci účelovým zakládáním fondů kvalifikovaných investorů, kdy se běžné podnikatelská aktivita přesouvá do investičních fondů za účelem snížení celkového daňového zatížení z 19 na pět procent,“ obhajuje nutnost novely mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. „Česká republika tímto krokem ztrácí konkurenceschopnost a lze očekávat odliv některých stávajících i nových fondů do zahraničí.
To je další rána českému kapitálovému trhu, ale poškodí to také celkovou investiční aktivitu,“ oponuje Lukáš Vácha, člen představenstva společnosti Conseq. „S investicemi půjdou do zahraničí i s nimi související daňové platby,“ dodává Vácha. Společnost APS, která má dva pohledávkové fondy se sídlem v Česku o velikosti 35 milionů eur, už připravuje nový, větší fond v objemu 200 milionů eur, který je zakládán v zahraničí. „Naši investoři se dívají především na Maltu, Irsko a Lucembursko,“ říká Chloupek s tím, že většinu pohledávek hledají a nakupují v zahraničí, nejčastěji v Rumunsku, Bulharsku či Srbsku.
Neustálé změny nepomáhají
„V Česku trh skončil s konsolidační agenturou,“ vysvětluje Chloupek s tím, že neustálé změny tuzemské legislativy v očích investorů zemi rozhodně nepomohou. „U míst jako Britské Panenské ostrovy víte, že legislativa je stejná po desítky let a měnit se nebude, tam už je ale problém s tím, že to není území Evropské unie.
Zdá se, že legislativní a daňová stabilita je v Česku neznámý pojem. To v očích investorů dále snižuje transparentnost České republiky. Nemohou si být totiž jisti, jaký trumf zákonodárci vytáhnou z rukávu příště,“ říká Vácha.
Jan Procházka: Pražská burza stále hledá příběh
