Přestaneme pojišťovat cestovky, varuje asociace kvůli sporné novele

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Sedmicka

Novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, kterou ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová posílá do druhého čtení, stále obsahuje povinnost pojišťoven plnit nad sjednaný limit v případě krachu cestovní kanceláře. „Pojišťovny tuto právní úpravu nemohou akceptovat, protože je v rozporu se zákonem o pojišťovnictví,“ varuje Česká asociace pojišťoven (ČAP).

Pokud prý zákon projde v nezměněné podobě, reálně tak hrozí konec produktu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Bez tohoto pojištění nemohou cestovní kanceláře nabízet své služby, a tak by se mohlo stát, že od příštího roku budou na českém trhu moci působit jen cestovní agentury přeprodávající zájezdy zahraničních cestovek.

„Pozměňovací návrh, který po posledním jednání MMR předložilo, bohužel neobsahuje podstatnou část dříve domluvených změn,“ uvedla Marcela Kotyrová z ČAP. Redakce MMR oslovila a nyní čeká na jeho vyjádření.

Novela zákona klienty CK prý sice stoprocentně chrání, pojišťovnám však ukládá povinnost, která je v rozporu se zákonem o pojišťovnictví. „Poskytování uvedeného produktu za podmínek uvedených v navrhované novele zákona vystavuje pojišťovny riziku porušení pravidel Solvency II, zároveň prakticky vylučuje možnost získat pro produkt zajištění,“ dodává Kotyrová.

Chybí i další dříve prý dojednané změny

Pokud by tedy pojišťovna uzavřela pojistnou smlouvu za takových podmínek, postupovala by v rozporu se zákonem o pojišťovnictví. „Konkrétně pak v rozporu s povinností postupovat s odbornou péčí a obezřetně a způsobem, který neohrožuje její stabilitu, a vystavovala by se tak riziku sankcí ze strany ČNB jakožto orgánu dohledu nad pojišťovnictvím,“ varuje dále Kotyrová.

Z dalších klíčových změn, které MMR do návrhu nakonec nezapracovalo, se prý jedná zejména o požadavek oddělení účtování zájezdů od účtování ostatních činností cestovních kanceláří a dále třeba o průběžné vykazování činnosti CK pojišťovně. To by zajistilo co nejpřesnější stanovení pojistné částky a snížilo riziko podpojištění.

Největší riziko však představuje výše zmíněné ustanovení o odpovědnosti pojišťoven za výši pojistného limitu a v jeho důsledku povinnosti pojišťoven poskytnout plném krytí. Nejde prý ani počítat s variantou, že by pojišťovny pouze zvýšily ceny tohoto pojištění nebo jakkoli zpřísnily podmínky pro jeho získání. Kvůli uvedené povinnosti k o plnění nad sjednanou výši limitu by totiž nemohly ani získat pro uvedené pojištění odpovídající zajištění

Tomáš Síkora: Na garanční fond cestovních kanceláří si ještě dva roky počkáme