Komerční ústavy tak přijdou o část svých vkladů, což se projeví na jejich nabídce pro soukromé společnosti. „Může to velmi zkomplikovat financování firem, hlavně těch malých a středních,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Svaz podle něho hodlá společně s dalšími organizacemi upozornit na možné dopady poslance, až budou vládní návrh schvalovat. „Chápu, že si stát musí lépe hlídat své peníze, ale neměl by to dělat příliš rychle a zbrkle, aby nezkomplikoval život podnikatelské sféře.“
Bankovní asociace odhaduje, že odliv depozit z komerčních bank by dosáhl bezmála sta miliard korun. Podle UniCredit Bank může z komerčních bank utéct dokonce až 150 miliard. „Tento objem představuje částku depozit na úrovni objemu všech úvěrů firemních klientů jedné z největších tuzemských bank. Takové odčerpání zdrojů z bankovního sektoru bude mít určitě negativní vliv na celkovou dostupnost úvěrů a velmi pravděpodobně povede ke zvýšení cen úvěrů pro klienty bank,“ řekl šéf firemní klientely Dušan Hladný.
Náměstek výkonného ředitele bankovní asociace Jan Matoušek také zdůrazňuje, že ministerstvo financí nevyčíslilo dopady na veřejné rozpočty. Ty mohou být negativní, protože státní fondy přijdou o úrokové výnosy.
O peníze navíc mohou přijít státní a veřejnoprávní instituce i při čerpání úvěrů. Když má větší subjekt u banky hodně depozit a provádí více transakcí, dostane lepší úrok u úvěru. „Munici palitám tak mohou případné komerční úvěry zdražit, což si vláda možná neuvědomila,“ upozorňuje člen představenstva GE Money Bank Jiří Báča. Cílem návrhu rezortu financí přitom paradoxně bylo náklady na půjčky státu snížit.
Nezanedbatelné dopady by měl zákon i na hospodaření bank. „U některých to částečně dopadne na jejich ziskovost,“ řekl Báča. Konkrétní vliv na banky se bude odvíjet od toho, jak jsou v tomto segmentu exponovány. Někteří menší hráči, kteří se orientují na veřejnoprávní instituce a obce, by mohli mít dokonce existenční problémy. Například PPF banka měla ke konci roku 2010 v bilanci vklady vládního sektoru 7,1 miliardy korun, což je skoro 14procentní podíl na celkových vkladech. „Toto řešení nepovažujeme za ideální. Výsledkem bude stažení části prostředků z komerčních bank a tím snížení jejich bilanční sumy se všemi příslušnými dopady do ekonomiky,“ uvedl mluvčí PPF Banky Radek Stavěl.
Řešením by podle šéfa Svazu průmyslu Hanáka mohlo být zúžení počtu subjektů, kterých se převedení účtů do ČNB týká. Podle vládního návrhu jde o státní fondy včetně pozemkového a příspěvkové organizace včetně nemocnic. Účty u ČNB kvůli dotacím a příjmům z daní by si musely zřídit také obce, kraje a univerzity, následně ale budou moci tyto peníze převádět do soukromých bank.
