Podle kritiků z řad expertů jde o výsledek nepřátelské politiky vlády vůči zahraničním bankám. „Cílem vlády je srazit hodnotu zahraničních bank tak, aby mohly být následně převedeny do lokálních rukou,“ uvádí analytik Nomury Attard Montalto.
Zlomená hůl nad Budapeští nepostrádá logiku. Jen za poslední dva roky vygeneroval zdejší trh rakouské matce ztrátu takřka dvě stě milionů eur, a stal se tak suverénně nejhorším regionem působnosti této rakouské finanční skupiny. Ke ztrátě vydatně přispěla právě Orbánova speciální bankovní daň. Jen za tři loňská čtvrtletí podle zprávy banky snížila daň zisky ústavu o 85 milionů eur.
| Transakční daň |
|---|
| Maďarskou daň z finančních transakcí tvoří poplatek 0,3 procenta z každé bezhotovostní transakce. Limitem poplatku je šest tisíc forintů, výběr hotovosti je zatížen sazbou 0,6 procenta bez limitu. |
Aktiva maďarské dcery Raifnajevo, feisenbank koncem září loňského roku dosahovala v přepočtu kolem 173 miliard korun. Rakouská matka za ně však mnoho dostat nemusí. „Opatření maďarské vlády mají zásadně negativní vliv na to, jakou mají banky v případě prodeje hodnotu. Proto není pro vlastníky bank snadné se rozhodnout, zda v tomto prostředí dále podnikat, nebo zda akceptovat zřejmě poměrně nízkou cenu za prodej podniku,“ uvádí Luděk Niedermayer z Deloitte.
Pšenka v Uhrách nekvete ani ostatním bankám. Budapešť kazí účetnictví i dalšímu rakouskému finančnímu obrovi, Erste Group. Jen za první tři čtvrtletí loňského roku v Maďarsku Erste tratila takřka rovných sto milionů eur, tedy o polovinu více než za stejné období roku 2012. Přesto ze země zatím odejít zatím nehodlá.
Loni zemi opustila italská Banco Popolare, o podobném kroku uvažoval i další italský peněžní ústav, Intesa Sanpaolo, kterou strhly do červených čísel právě ztráty v Maďarsku.
