Jen od počátku letošního roku uvedla na pražský parket akcie desítka domácích fondů kvalifikovaných investorů s celkovým majetkem zhruba šest miliard korun. Do letošního roku přitom na burze nebyl žádný. Jelikož rozhodující část jejich majetku tvoří nemovitosti, na sníženou sazbu daně by bez burzovního zápisu nedosáhly.
Uzavřené fondy, které neinvestují do cenných papírů a nejsou přijaty na burzu, musejí totiž od letoška platit plnou výši daně. „Některé z fondů se záměrně registrovaly na burzu, aby vyhověly definici základního investičního fondu, a platily tak pětiprocentní daň z příjmů,“ říká investiční poradce Jan Traxler ze společnosti Finez Investment Management.
Smyslem loňské novely zákona přitom bylo vyhradit sníženou sazbu jen fondům investujícím peníze široké veřejnosti. Té jsou však fondy na pražské burze zapovězeny, od Nového roku totiž majitele nezměnila ani jedna akcie z pražského menu.
„Pokud s akciemi není aktivně obchodováno, lze dovozovat účelovost takové registrace na burze,“ uvedl kritik fondové legislativy, senátor Libor Michálek. Obchodovat přitom není s čím, chybí totiž akciová nabídka. „Investoři musejí titul sledovat a vyčkat na nabídku prodeje současných majitelů nebo na případnou budoucí emisi,“ uvádí na adresu možné investice Silvie Flieglová z fondu Unimex z impéria Jiřího Šimáně, který akcie fondu uvedl do Prahy letos v červnu.
| Fondy si dělají z pražské burzy daňový ráj |
|---|
| Od karlovarských hotelů, jako je Imperial nebo Sanssouci, po OBI market na pražském Chodově. To jsou některé ze stovek staveb, jejichž akcie jsou skrze realitní fondy zaregistrovány na pražské burze. Potenciální investor si na ně ale nesáhne. |
| „Fond své akcie pravidelně nevydává ani neodkupuje. Mimo novou emisi lze akcie fondu získat prostřednictvím veřejného trhu. Jejich dostupnost zde závisí na aktuální nabídce akcií, která se může lišit okamžik od okamžiku,“ uvádí šéf fondu Imperial Václav Svoboda. To by ale musel nabídnout své akcie některý ze třech akcionářů tohoto fondu. Podle nulové statistiky burzovních obchodů se tak ovšem zatím nestalo. V případě zbylých devíti fondů kvalifikovaných investorů je situace obdobná. |
| „Jde o legální daňovou optimalizaci. Bylo by potřeba trochu upravit zákon, aby se těmto soukromým fondům definitivně zavřely dveře,“ soudí poradce Jan Traxler ze společnosti Finez Investment Management. „Nestačí jen podmínka formálního přijetí k obchodování na burze,“ doplňuje kritik zákona, senátor Libor Michálek. |
| Pražská burza se motivy nově příchozích fondů nezabývá. „Důvody listingu na burze bych nechal na emitentech. Obecně lze říci, že firmy na kapitálový trh vstupují z důvodu zajištění financování či z důvodu sekundární likvidity pro stávající akcionáře. To platí jak bezprostředně, tak v situaci, že společnost bude hodlat využít těchto faktorů někdy v budoucnu,“ uvádí mluvčí burzy Jiří Kovařík. |
| Takřka ironickou špičkou fondového ledovce na pražské burze je největší hráč v tomto segmentu, více než třímiliardový fond Unimex podnikatele a investora Jiřího Šimáně. Ten má paradoxně pro nulovou likviditu jako jediný skutečný důvod. Cena akcie 1 251 201 korun byla totiž stanovena tak vysoko, že systém pražské burzy s fondem neumí obchodovat. „Dodavatel systému Xetra, Deutsche Börse, musí upravit jeho parametry tak, aby i emise s více než šestimístným kurzem mohla být v systému obchodována,“ dodává Kovařík. |
