„Banky by při zavedení sektorové daně měly několik možností, jak reagovat. Omezení úvěrování je jednou z nich a nelze ji podceňovat. Daň může vést i k dalším nežádoucím změnám v bankovním sektoru, paradoxně například k poklesu kapitálové přiměřenosti, a tedy i zhoršení stability odvětví,“ říká Marek Hatlapatka z Cyrrusu.
Podle brokera mohou nové povinnosti bank vůči daňovému úřadu způsobit do roku 2018 pokles úvěrování oproti situaci bez zavedení daně o bezmála čtyři procenta. „Sektorová daň by snižovala schopnost bank úvěrovat ekonomiku,“ uvádí Pavel Sobíšek z UniCreditu. Efekty daně mohou pocítit i stávající klienti bank. Podle Cyrrusu by se dodatečné daňové zatížení odrazilo ve zdražení úvěrů a snížení úročení vkladů, stejně jako ve zpřísnění úvěrových podmínek. Zhoršení dostupnosti úvěrů se pak může podle studie negativně odrazit ve slabším hospodářském růstu.
„Předpokládáme, že zhruba polovinu daňového efektu by zaplatili klienti bank,“ uvádí studie Cyrrusu. Ochlazení bankovního byznysu může rovněž zhoršit podmínky na trhu práce. „Reakcí na sektorové daně může být určité propouštění nebo uzavření některé z poboček,“ připomíná další možné dopady Petr Hlinomaz z BH Securities.
Vedle bank míří sektorové daně i na oblast energetiky a telekomunikací. Dodatečná daňová zátěž by se podle expertů odrazila i ve ztrátách akcionářů. „Kumulativní pokles hodnoty tří společností, které jsou nyní kotovány na pražské burze, a sektorové daně by se jich mohly dotknout, tedy ČEZ, Komerční banky a O2 by mohl být mezi 41 až 77 miliardami korun,“ dodává Hatlapatka.
Sektorová daň obchází Evropou, u nás zatím neudeří
