Traktůrek, který přežije generace. Kovap míří k osmdesátinám a hledá cestu k dnešním dětem
- Plechové hračky české firmy Kovap založené už v roce 1946 se stále vyrábějí ručně na strojích i formách starých desítky let.
- Závod v Chuchelně stojí na „srdci“ dlouholetých zaměstnanců, z nichž mnozí tu skládají traktory a berušky na klíček už čtyřicet let.
- Firma se před 80. výročím opírá o nostalgii i inovace.
Montovnou ve vesnici Chuchelna se nese jemné vrčení strojků, cinkání plechu o plech a občasné zadunění lisu z přízemí. Na stole před paní Natašou se rozjíždí červený traktor Zetor. Na jedničku popojíždí, na dvojku zrychlí, na trojku už jezdí slušnou rychlostí. „Poznám to i podle zvuku. Když se něco netočí, nebo se točí moc rychle, hned vím, že je problém,“ vypráví mi žena, která v tamní firmě Kovap pracuje čtyřicet let.
Tento tradiční český výrobce plechových hraček příští rok oslaví 80 let existence. V Česku lze přitom těžko najít domácnost, kde by se někde v krabici na půdě neschovával starý plechový traktor, parní válec nebo legendární beruška na klíček. Hračky jsou často díky své nezničitelnosti stále pojízdné. „V posledních týdnech se nám množí dotazy na samostatné klíčky. Někdo najde traktůrek po dědečkovi a chybí mu jen ten malý klíček. Ten, který vyrobíme v roce 2025, bez problémů natáhne hračku z padesátých let,“ říká generální ředitel Petr Němec. Technologie strojků se od minulého století prakticky nezměnila.
Závod v Chuchelně je jedním ze dvou míst, kde se dnešní produkce Kovap rodí. V Dolech u Náchoda se konstruují formy a nástroje a je zde i hlavní sklad, v Chuchelně se z potištěných plechových tabulí stávají hotové hračky. Tři patra jsou rozdělená na těžkou lisovnu, lehkou lisovnu a montovnu, odkud odjíždějí traktory, autobusy, tatrovky, berušky i nově oceněná Fofr tabule, což je barevná plechová tabule na kolečkách.
Mezi beruškami, mandelinkami a autobusy
Mojí průvodkyní po výrobě je vedoucí závodu Božena Krejčí. V těžké lisovně se velké potištěné plechové tabule, třeba se vzorem berušek nebo mandelinek, nejprve nastříhají na čtverce a obdélníky a pak se na masivních lisech vytlačuje tvar. Vznikají tu karoserie nebo čela vozidel. „Třeba u čela autobusu musíme prolisovat světla, okýnka, nárazníky, všechno zvlášť,“ popisuje dále mezi rachotem lisů. Formy, které se do lisů zasouvají, podle ní existují klidně třicet i padesát let, jen se průběžně opravují.
V lehké lisovně se z už vytvarovaných plechů stávají menší díly. Ohýbají se plíšky, přidělávají nýty, do sedadel se montují vodicí lišty, na podvozky připevňují volanty a ruční brzdy. Všechno ručně, žádný pás. Každá hračka vzniká celé týdny a projde rukama většiny z přibližně dvaceti zaměstnanců závodu. „Jsme malá firma, ale soběstačná. Když se chyba stane dole v lisovně, už ji nahoře nikdo neschová. Všichni jsou na práci těch druhých závislí,“ říká Krejčí. Měsíčně továrnou projde 2,5 až tři tisíce hraček a každá z nich je před odesláním do prodeje několikrát natažená, puštěná a zkontrolovaná.
Nejnáročnější na výrobu je podle Krejčí anglický autobus double decker, dvoupatrový model se spoustou autentických detailů. A každý nováček se zaučuje na ikonickém traktoru Zetor. „První hračka, kterou jsem dělala, byl traktor. Na něm tady začínají všichni,“ vzpomíná paní Vlasta, která v závodě pracuje dvaadvacet let. Dnes prý už skládá všechny díly traktoru skoro poslepu.
Sluníčko, které nikdy nespadne ze stolu
Přesouváme se do montovny. Sedí zde u stolů několik žen. Jedna z nich je specialistkou na berušky, kterým se tu neřekne jinak než „sluníčka“. Vyrábějí se od roku 1960 a každá z nich vzniká v zhruba sedmdesáti krocích. Do útrob berušky se skládá strojek na klíček, různá závaží na vyrovnávání při zatáčení a především slavná tykadla. Právě díky nim se hračka na kraji stolu jemně zhoupne, otočí a nespadne. „Na veletrzích nám návštěvníci říkali, že to musí mít nějaké GPS čidlo,“ směje se Petr Němec. „V jednoduché mechanice je někdy větší kouzlo než v elektronice,“ spokojeně konstatuje.
Jde ale také o výdrž. „Naše hračky mají jednu obrovskou výhodu. Jsou velmi obtížně rozbitelné,“ říká obchodní ředitelka Iva Nehybová. „Máme zákazníky, kteří doma našli padesát, šedesát let starý traktůrek. Pošlou ho k nám, my vyměníme poškozený díl a hračka může jezdit dál. A pak zjistí, že na e-shopu najdou téměř stejný model pro vnoučata.“
Firma ale dobře ví, že pouze na nostalgii svoji budoucnost nepostaví. „Jen z minulosti bychom živi být nemohli. Musíme reagovat na dnešní výzvy,“ říká Němec, který do Kovapu přišel po letech ve velkých strojírenských korporacích. Hlavním prodejním kanálem firmy je dnes e-shop, největší trh stále představuje Česká republika. Silná je ale i poptávka z Německa, Anglie či Japonska, kde Kovap dodává licencované modely místních traktorů. Firma je součástí exportní aliance výrobců hraček a společně s CzechTradem se prezentuje na veletrzích v Německu, Itálii nebo Francii.
Hodnota firmy není jen o zisku
Ekonomicky nejde o kolos. V segmentu hraček se obrat pohybuje v nižších desítkách milionů korun ročně a výsledná čísla zatím nejsou „oslnivá“, jak sám šéf přiznává. „V posledních letech jsme hlavně investovali, konkrétně do nových vstřikovacích lisů, do vytápění a osvětlení, do ekologičtějších barev a obalů, ale i do digitalizace potisku plechů. Investovali jsme do budoucnosti a věřím, že se nám to vrátí,“ říká. Kovap vyrábí výhradně v Česku, obaly se obejdou bez plastu a hračky splňují přísné bezpečnostní a environmentální certifikace.
Kovap navíc dokáže vyrobit hračku na míru, takže pokud si někdo přeje kompletně růžový traktor Zetor nebo náklaďáček s logem své firmy, v Chuchelně mu ho bez problémů připraví. Kromě Zetoru vznikají pod licencí také například plechové modely aut od Volkswagenu, Porsche, John Deere nebo i legendární tatrovky z Dakaru.
Symbolem spojení tradice a inovace je už zmíněná Fofr tabule, která na konci listopadu získala ocenění Správná hračka 2025. Odborná porota složená z pedagogů a psychologů podle Nehybové ocenila nejen kvalitu a bezpečnost, ale i kreativní přínos pro rozvoj dětské fantazie. „Naše hračky možná na první pohled vypadají trochu staromódně, ale jsou to věci, u kterých musí děti opravdu něco dělat. V době, kdy většina z nich neudrží pozornost, to může být zajímavá alternativa k jiným věcem, které mají sice velký, ale velmi krátkodobý efekt,“ říká.
Ke svému osmdesátému výročí chystá Kovap celý balíček novinek. Podrobnosti si lidé ve firmě zatím nechávají pro sebe, jisté ale je, že nepůjde „jen o novou barvu berušky“. Zatím mi jen prozradili, že ve spolupráci s renomovaným designérem prý vzniká nový typ hraček, které budou pohyblivé, variabilní, moderní, ale stále mechanické a prakticky nerozbitné. „Nebudou to hračky, které primárně osloví dědečky. Díky modernějšímu hávu by měly zaujmout hlavně děti a mladé rodiče,“ naznačuje Nehybová.
