Světové centrální banky se spojily na pomoc evropským bankám

Dolary

Dolary

Akcie evropských bank, naposledy hlavně těch francouzských, kvůli obavám z jejich významného napojení na řecký dluh v posledních dnech prudce padají. Investoři mají strach, jak by ustály případný řecký bankrot, o kterém se stále hlasitěji spekuluje. Centrální banky vyspělých zemí se teď rozhodly, že proti rostoucí panice vystoupí společně a evropským bankám posílí nabídku dolarů. Ředitelka MMF Lagardeová souběžně vyzvala vyspělé země, aby se nebály proti krizi podniknout odvážné a společné akce.

Evropská centrální banka dnes uvedla, že ve spolupráci s centrálními bankami USA, Británie, Švýcarska a Japonska obnoví neomezenou nabídku dolarů prostřednictvím tříměsíčních úvěrů. ECB ve čtvrtém čtvrtletí uskuteční tři úvěrové tendry, ve kterých nabídne komerčním bankám tolik dolarů, kolik budou potřebovat. ECB již podobným způsobem každý týden nabízí sedmidenní dolarové úvěry.

Zpráva podpořila náladu na akciových trzích a přispěla k růstu kurzu eura. „Je to rozhodně pozitivum, a trhy to tak přijaly,“ uvedl obchodník Manoj Ladwa ze společnosti ETX Capital.

Akcie bank se v poslední době dostaly pod tlak kvůli obavám z potíží při získávání krátkodobých půjček. Ohlášená nabídka úvěrů od centrálních bank by měla tyto obavy snížit. Tendry na tyto úvěry se podle ECB uskuteční v říjnu, listopadu a prosinci, napsala agentura AP.

Akcie reagovaly na zprávu posilováním

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle zatím neoficiálních údajů vzrostl o 2,1 procenta na 931,92 bodu. To představuje jeho nejvyšší závěrečnou hodnotu za poslední týden.

Výrazný nárůst díky tomu zaznamenaly zejména finanční tituly. Francouzská banka BNP Paribas si například připsala přes 13 procent.

Plán centrálních bank má podle agentury AP pomoci odvrátit nebezpečí, že dluhová krize v eurozóně zhatí oživení světové ekonomiky. Analytik Mark McCormick ze společnosti Brown Brothers Harriman uvedl, že plán pravděpodobně v několika příštích měsících zabrání vzniku paniky, ale představuje pouze první krok. „Neřeší to problém, kterým je příliš vysoké zadlužení,“ řekl McCormick. Upozornil rovněž, že dlouhodobé důsledky plánu jsou nejisté.

Šéfka MMF vyzývá k společné akci vyspělých zemí

Právě přes narušení bankovního systému se současná dluhová krize států může ještě výrazněji projevit na fungování reálné ekonomiky a prohloubit její problémy. Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové svět vstupuje do nové nebezpečné etapy, kdy globální růst zpomaluje a vyspělé ekonomiky čelí „chudokrevnému a hrbolatému oživení“. „Bez společné, odvážné akce je zde reálné riziko, že velké ekonomiky, místo aby šly vpřed, se opět propadnou,“ uvedla.

Evropě Lagardeová vzkázala, že země s vysokým zadlužením musí získat kontrolu nad vládními výdaji a zajistit, že všechny banky budou mít dostatek kapitálu. Prioritou by tak měly být reformy finančního sektoru, řekla ředitelka MMF podle agentur AP a Reuters.

Nevýrazný růst a slabé veřejné finance podle ní vyvolávají krizi důvěry a omezují poptávku, investice i zaměstnanost. „Tento začarovaný kruh se rozvíjí a, upřímně řečeno, dále ho zhoršuje politická nerozhodnost a dysfunkce,“ dodala.