Tlak na měny rozvíjejících se zemí roste. Centrální banky tahají za brzdu

Turecká centrální banka razantně zvýšila základní úrokovou sazbu. Tamní liře to však pomohlo jen na
pár hodin.

Turecká centrální banka razantně zvýšila základní úrokovou sazbu. Tamní liře to však pomohlo jen na pár hodin. Zdroj: CTK/AP

Nedůvěra investorů vůči ekonomikám rozvíjejících se zemí si vyžádala první razantní kroky tamějších centrálních bank. Aby odvrátily hrozbu odlivu kapitálu, zvyšují atraktivitu svých měn rostoucími úroky. Turecko více než zdvojnásobilo klíčovou úrokovou sazbu, Indie zvýšila úroky potřetí během šesti měsíců a na devizových trzích protáčí peníze i Moskva.

Turecká centrální banka v úterý dramaticky zvedla základní úrokovou sazbu ze 4,5 na deset procent, úroky z půjčky „přes noc“ vylétly na 12 procent. Plné ruce práce mají i další země. Indie ve stejný den zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, dvojnásobek přidala včera Jihoafrická republika. Ruská centrální banka oznámila nejsilnější devizovou intervenci na obranu rublu za poslední dva roky.

Centrální banky však první kolo bitvy prohrály. Zdání stability trvalo jen pár hodin, poté se rozvíjející se měny dostaly opět pod tlak. „Vypadá to, že investorům nezáleží na tom, jak vysoké jsou úroky, chtějí prostě jen co nejrychleji zmizet,“ uvádí Adam Myers z banky Crédit Agricole. Vysoké úrokové sazby jsou pro trh rovněž indicií, že hospodářský růst těchto zemí by se pod tlakem úrokových nákladů mohl zastavit.

Rubl je na dně
Ruská měna navzdory masivním intervencím centrální banky ve středu propadla na historické dno vůči koši obchodovaných měn. Rubl od počátku roku zaznamenal po argentinském pesu největší ztrátu mezi 24 nejvíce obchodovanými měnami světa. Ruská centrální banka jen během pondělí utratila v boji o rubl 1,1 miliardy dolarů z devizových rezerv.

Drama na rozvíjejících se trzích se odehrává ve stejném okamžiku, kdy Fed rozhoduje o dalším omezení programu kvantitativního uvolňování. „Pokud americká centrální banka sníží nákupy dluhopisů o dalších deset miliard dolarů, zranitelné trhy z toho nadšeny nebudou,“ varuje před dalšími propady Jan Čermák z ČSOB.

Peníze uvolněné z rozvíjejících se trhů hledají konzervativní cíle. Ze situace těží japonský jen či americké bondy. Experti soudí, že o měnovou paniku se zasloužila i Čína. „Ačkoli k napětí přispěly i lokální faktory, jedním z hlavních důvodů jsou pochybnosti o realističnosti růstu čínské ekonomiky,“ míní Lars Christensen z Danske Bank.