E15: Skutečně není plzeňský PPP předražený, jak upozorňuje část opozičních zastupitelů? Prý chybí věrohodné studie.
Kritici těchto projektů téměř vždy zdůrazňují astronomické částky, kterou budou za celou dobu trvání stát – v případě Plzně je 12 miliard. Takováto suma samozřejmě většině lidí vyrazí dech. Jistě, jsou to vysoká čísla, ale to nemusí automaticky znamenat, že jde o předražený projekt. Je třeba si říci, co tato částka zahrnuje a s čím je třeba ji porovnávat. Platba hrazená soukromému partnerovi v rámci PPP totiž zahrnuje kompletní náklady na zajištění určité veřejné služby po dlouhé časové období dvaceti či třiceti let. Tato platba zahrnuje cenu vybudování infrastruktury, její provoz, vlastní veřejné služby a v neposlední době náklady financování projektu. To všechno jsou věci, které by jinak musel obstarávat zadavatel v několika samostatných výběrových řízeních a nesl by i riziko spojené s koordinací a kompletací těchto jednotlivých činností. V PPP modelu má toto vše garantováno v rámci jedné ceny vysoutěžené v jednom výběrovém řízení.
E15: Uzavřením uvedené smlouvy by na sebe město vzalo závazek nějakých 340 milionů korun ročně na 29 let. Nikdo neví, jak se bude v příštích letech vyvíjet ekonomika a zda rozpočet Plzeň nebude nižší. Není to příliš riskantní zavazovat se na tak dlouhou dobu?
Město už teď vydává řádově stamiliony na údržbu a opravu vozového parku MHD, navíc depo je kapacitně nedostačující a je v havarijním stavu. Tedy Plzeň by tak jako tak musela to, co je předmětem daného PPP projektu, pořídit a zaplatit. Navíc proto, abychom mohli relevantně porovnávat uvedenou roční platbu s tím, co by stálo pořídit to samé v režii města, je třeba diskontovat tuto platbu na čistou současnou hodnotu, tedy zohlednit časovou hodnotu peněz.
E15: A co argument, že spojením povinnosti zajistit jak výstavbu depa, tak i následný provoz a údržbu vozidel, došlo k výraznému omezení soutěže? Nebylo z tohoto pohledu pro město výhodnější výstavbu a provoz zajišťovat odděleně?
Toto je právě jeden z argumentů, který považuji zavádějící. Podstatou PPP je, že zadavatel v jejich rámci pořizuje komplexní zajištění určité veřejné služby se vším, co je k ní potřeba, tedy v daném případě si kupuje zajištění provozuschopnosti vozového parku MHD na 29 let, k čemuž je potřeba postavit i nové depo. Kouzlem PPP projektů je, že soukromý partner si sám musí vybudovat základnu, na které bude zajišťovat služby, za které má inkasovat peníze, a je jeho povinností, aby tuto základnu vybudoval tak, aby byl schopen tyto služby poskytovat kvalitně. Při oddělení stavby a provozu nese zadavatel riziko přechodu mezi těmito dvěma fázemi. Pokud za stavbu a provoz odpovídá někdo jiný, může se například stát, že provozovatel bude v případě problémů svalovat vinu na nekvalitně provedenou stavbu a problém nakonec padne na hlavu zadavatele. U PPP modelu toto riziko neexistuje – za vše, co je potřebné k zajištění veřejné služby, je odpovědný jediný subjekt, který se nemůže vymlouvat na nikoho jiného. Spojení výstavby a provozu je tedy základním rysem PPP projektů na celém světě a soutěž rozhodně neomezuje. Dodavatelé z různých oborů se sdružují v dodavatelských konsorciích, v nichž je každý odpovědný za svou část plnění.
