V roce 1993 se za 100 korun dalo pořídit víc zboží. Ceny se ztrojnásobily, koruna posílila o čtvrtinu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomeš/E15

Rekonstrukce obchodního centra Palladium.
Rekonstrukce obchodního centra Palladium.
Rekonstrukce obchodního centra Palladium.
Rekonstrukce obchodního centra Palladium.
Bílá labuť
22
Fotogalerie

Ceny zboží a služeb se v Česku od vzniku země v roce 1993 téměř ztrojnásobily, zatímco kurz české koruny posílil za tu dobu zhruba o čtvrtinu. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.

"Za 100 korun uložených v roce 1993 pod polštář si tak v českých obchodech nyní koupíme jen třetinu zboží, co v roce 1993. Ale chceme-li utratit tuto stokorunu v zahraničí, koupíme si zhruba stejně objemný nákup, neboť v cizině ceny rostly zhruba tempem, který odpovídal posílení koruny," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Posílení koruny vůči marce a později euru tak vykompenzovalo nárůst cen v zahraničí.

Jak připomněla, v lednu 1990 ekonom Valter Komárek řekl, že reálný kurz koruny k německé marce je dvě až tři koruny. Po 28 letech marka už neexistuje, v přepočtu by nyní ale stála 13 korun (přesně 13,20), stejně jako v roce 2009. Je to o asi pět korun méně než na začátku transformace země, kdy marka stála 18 korun.

Současný kurz koruny reflektuje proexportní orientaci české ekonomiky. "Domácí trh nebyl nikdy dostatečně velký, aby zajistil 'práci' produktivnímu obyvatelstvu, takže nezbývalo nic jiného, než se zapojit do evropských, potažmo globálních výrobních řetězců. A v tom nám slabší kurz, než by si ekonomika mohla skutečně dovolit, pomohl," upozornila Horská.

Od roku 1989 česká měna prošla čtyřmi zásadními až kritickými okamžiky. První nastal hned po sametové revoluci, kdy při ekonomické transformaci koruna prošla několika devalvacemi, při nichž přišla o 114 procent hodnoty. Druhý nastal v květnu 1997 v souvislosti s asijskou měnovou krizí (oslabení koruny o 14 procent). Třetí okamžik, na který neradi vzpomínají čeští exportéři, bylo prudké posilování koruny v souvislosti s privatizačními toky na přelomu 2001 a 2002. A čtvrtý bylo umělé oslabení kurzu v listopadu 2013 Českou národní bankou s cílem zabránit poklesu cen a podpořit oživení ekonomiky.

Vývoj české ekonomiky se projevoval i na kurzu koruny, uvedl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík. První větší hospodářské potíže, na které reagovala vláda Václava Klause ekonomickými balíčky, způsobily pokles kurzu k americkému dolaru z 27 korun na 35 v lednu 1997. Nejvíce pak Češi museli dát za dolar v říjnu roku 2000, kdy se dala americká měna pořídit za 41 Kč. Od té doby česká koruna spíše dlouhodobě posiluje (až na měnové intervence ČNB 2013 až 2017). Nejlevněji mohli Češi koupit dolar v červnu 2008, kdy byl k mání za přibližně 15 korun.

Vůči euru má česká koruna kratší historii. Při vzniku eurozóny v lednu 1999 stálo euro 37 korun a nejlevněji jej Češi mohli pořídit dvakrát v historii. V lednu 2008 stálo 24 korun při blížící se finanční krizi a pak ve 'druhém dnu hospodářské recese" v roce 2011. Tehdy bylo euro v první polovině roku opět okolo 24 korun.

Koruna je podle Horské někdy s nadsázkou považována za ochrannou hráz české ekonomiky před vnějšími turbulencemi. "Kurz koruny ale zvládne pouze tlumit dopady z vnějšku, ne je zastavit, jak ukázala i zkušenost s globální finanční krizí. Oslabení koruny pomůže, ale nezachrání český export. Když nejsou zakázky, je jedno, za kolik se prodává euro," uvedla.

Český národ je podle ní na svou měnu hrdý, jak ukázala například vesměs nesouhlasná reakce Čechů na umělé oslabení české koruny v listopadu 2013. Upozornila v této souvislosti na to, že ČR jako jediná nástupnická země Rakouska-Uherska používá pro svou měnu stejný název bez přerušení dodnes. Koruna dokonce přežila druhou světovou válku, uzavřela.