O co více jsou oči kritiků daňové optimalizace upřeny k tradičním evropským baštám tohoto odvětví, o to větší pozornost věnují nadnárodní firmy lokalitám, které na mapě daňového světa nejsou tolik vidět. Jednou z nich je Španělsko. Zdejší daňové právo umožňuje vyvádět zisky z Evropy do Spojených států, aniž by bylo nutné platit srážkovou daň.
„Za normálních okolností musíte při transferu zisku do Spojených států zaplatit desetiprocentní daň,“ uvádí profesor Enrique Chinchilla ze španělské univerzity IESE pro list Financial Times. Druhé největší firmě světa Exxon Mobile se mezi lety 2009 a 2011 podle listu podařilo vyvést do USA bezmála deset miliard dolarů nezdaněného zisku vytvořeného evropskými dcerami Exxonu.
Zisky se nejprve koncentrovaly na lucemburských účtech firmy, následně se přes španělskou „virtuální“ holdingovou strukturu vyhnuly nástrahám evropských berních úřadů. „V loňském roce se Exxon dostal pod drobnohled španělských daňových orgánů a celou operaci v tichosti uzavřel,“ uvádí Miles Johnson z Financial Times.
Španělsku nepřišel na chuť jen Exxon. Holdingů tohoto typu využívá řada nadnárodních gigantů včetně Hewlett-Packardu, Pepsi, Eli Lilly, Anheuser-Busch InBev či Vodafonu. Ačkoli vláda v Madridu přislíbila zpřísnění podmínek mimo jiné i požadavkem na rozšíření aktivit firem na španělské půdě, zůstává zdejší úprava dokladem roztříštěnosti evropské daňové legislativy a rostoucí konkurence mezi zeměmi o daňovou domestikaci nadnárodních hráčů. „Z daňové optimalizace profituje řada evropských zemí, mezi jinými Nizozemsko, Británie, Švýcarsko či Pobaltí,“ uvádí Karel Pluhař z Akontu.
