Ministr financí vysvětluje nutnost změn ve stavebním spoření tím, že je kriticky závislé na státní podpoře. Jakýkoli další zásah státu do výše podpory může podle Kalouska stavebním spořitelnám způsobit problémy s likviditou. Kvůli potenciální nestabilitě systému podporuje Kalouskovy plány i Česká národní banka. Přesný výčet chystaných změn najdete v boxu. Ostře se proti nim vymezují zejména stavební spořitelny.
Teď však vyplulo na povrch, že proti ministrovým návrhům se v průběhu vládního projednávání postavila i Legislativní rada vlády. Ta má vážné pochybnosti o tom, zda navržená novela neodporuje právu Evropské unie, Ústavě i Listině základních práv a svobod. Kalousek navzdory varování rady návrh vládou protlačil. V parlamentu by však kvůli právním trhlinám mohla novela ztroskotat.
Problém vidí Legislativní rada hlavně v tom, že chce Kalousek otevřít trh stavebního spoření univerzálním bankám – a to bez jakýchkoli omezení. Kritiku si od rady vysloužil i ministrův záměr uplatňovat na účelovost stavebního spoření retroaktivitu. Státu by kvůli ní mohly hrozit arbitráže.
Chystané změny ve stavebním spoření
► Státní příspěvek pouze na bydlení Dnes můžete peníze ze stavebního spoření i státní příspěvek využít, nač se vám zlíbí. Od roku 2014 bude státní příspěvek určený jen na stavbu nebo rekonstrukci bydlení. Jeho účelové využití budete muset spořitelně prokázat.
► Peníze si budete moct převést na důchod Peníze ze stavebního spoření, včetně státního příspěvku, bude možné převést do třetího pilíře penzijního systému. Peníze ovšem nebude možné dělit. Do penzijního spoření by si lidé museli přesměrovat všechno, nebo nic.
► Ve hře je i školné V budoucnu by mohli vysokoškoláci peníze ze stavebního spoření využít i na školné. Prozatím ale byla tato možnost z návrhu vyňata, ministerstvo financí chce počkat na vysokoškolský zákon.
Co už se změnilo
Koaliční poslanci už loni rozhodli, že výše státního příspěvku bude dělat deset procent spořené částky, maximálně však dva tisíce ročně. Vláda také prosadila zrušení daňové výjimky ze stavebního spoření (z vkladů i státní podpory). Od letoška tak už musíme počítat s patnáctiprocentní srážkovou daní. Od daně z příjmu zůstává osvobozen pouze státní příspěvek.
Kalouskův návrh porušuje pravidla soutěže
„Cílem navrženého opatření je posílení konkurenčního prostředí, neboť stavební spoření budou moci nabízet také univerzální banky bez nutnosti zakládat novou specializovanou instituci – stavební spořitelnu. Tato úprava přinese vyšší stabilitu trhu díky možnosti vyšší diverzifikace rizik na straně poskytovatelů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Podle Legislativní rady vlády je však tento krok v rozporu s právem Evropské unie.
„Dojde k nerovnosti v podmínkách soutěže mezi stávajícími stavebními spořitelnami a nově na trhu operujícími bankami,“ stojí ve stanovisku rady. Výhoda pro univerzální banky podle rady spočívá právě v tom, nač upozorňují stavební spořitelny. Banky budou moci s prostředky z vkladů na rozdíl od stavebních spořitelen volně nakládat a také si je volně opatřovat.
„V praxi to může znamenat, že pro stavební spořitelny bude na rozdíl od bank těžší opatřit si případně prostředky na úvěry při nedostatku ‚přátelských klientů‘,“ upozorňuje rada. Ve svém stanovisku také připomíná judikaturu soudního dvora Evropské unie, podle které členské státy nesmí přijmout nebo udržovat v platnosti opatření, která mohou učinit neúčinnými soutěžní pravidla pro podniky – přesně k tomu by ale došlo, kdyby byl Kalouskův návrh přijat.
„Hrozí nebezpečí, že výhody plynoucí z neomezené možnosti vyrovnávat finanční nedostatek umožní těmto podnikům uzavřít trh ostatním subjektům, respektive je z něj vytlačit. V důsledku tedy navrhovaná změna může vést ke kolektivnímu dominantnímu postavení, kdy se banky budou moci chovat do značné míry nezávisle na svých konkurentech,“ píše ve svém stanovisku Legislativní rada vlády.
Kalousek hazarduje s důvěrou lidí ve stavební spoření
Kritiku si vysloužil od Legislativní rady vlády i návrh, aby se státní příspěvek ke stavebnímu spoření využíval přísně účelově – tedy na bydlení, penzijní spoření a v budoucnu také školné.
„Zavedení tohoto opatření je reakcí na kritiku současného stavu, kdy stavební spoření představuje pro většinu účastníků výhodný spořicí produkt podporovaný státem. Prostředky poskytnuté státem nejsou však ve všech případech využívány na podporovaný účel,“ argumentuje Michal Žurovec z ministerstva financí. Stavební spořitelny proti této změně výraznější námitky nemají.
Podle Legislativní rady vlády je však návrh nesystémový. Vadí jí hlavně zavedení různých režimů pro jednotlivá užití naspořených finančních prostředků a státní podpory. V případě bydlení má být účelově vázán pouze státní příspěvek. V případě penzijního připojištění musí na důchod putovat jak státní příspěvek, tak vlastní naspořené peníze.
Změny podle rady povedou ke značné právní nejistotě dnešních účastníků stavebního spoření i zájemců o tento produkt. „Během dvou let dojde k další změně jeho podmínek s tím, že stát zamýšlí tento systém v budoucnu dále měnit podle svých potřeb, v čemž by bylo možné spatřovat zneužívání vrchnostenského postavení státu, což je nanejvýš nežádoucí,“ upozorňuje legislativní rada.
Problematické podle rady také je, že Kalouskův návrh počítá s retroaktivitou. Povinnost použít státní příspěvek pouze na bytové účely se totiž bude týkat i lidí, kteří uzavřeli smlouvu o stavebním spoření ještě před změnou podmínek.
„Veřejný zájem, kterým se v předloženém materiálu odůvodňuje vztažení nově navržené úpravy i na smlouvy uzavřené před její účinností, na tom, aby státem poskytnuté veřejné prostředky sloužily výlučně k podpoře bytových potřeb obyvatel, se jeví jako nesouměřitelný s důsledky tohoto opatření pro stavební spořitelny, u kterých lze oprávněně předpokládat další pokles zájmu o tento finanční produkt, ke kterému již došlo po předchozí změně podmínek stavebního spoření snížením výše státní podpory,“ upozorňuje legislativní rada.
A dodává, že v návrhu lze v tomto smyslu spatřovat zásah do práva podnikat, které mají stavební spořitelny stejně jako jiné subjekty zaručené Listinou základních práv a svobod. Rada varuje, že spořitelny by mohly na státu vymáhat náhradu škody.
Ministerstvo rozpor s legislativní radou nechce komentovat
Chystané změny nám ministerstvo vysvětlilo ochotně. Přirozeně nás ale také zajímalo, jak je možné, že ministr financí prosazuje návrh, který je podle Legislativní rady vlády v rozporu s právem Evropské unie i Listinou základních práv a svobod. Mluvčí ministerstva to ovšem komentovat nechtěl. „Ohledně stanoviska Legislativní rady vlády vás odkazujeme na Úřad vlády,“ zněla stručná odpověď od Michala Žurovce z ministerstva financí.
Očima ekonoma Tomáše Prouzy
„Předložený návrh ukazuje, jak obrovský je rozdíl mezi teorií a praxí. Teoreticky správný cíl posílit na trhu stavebního spoření konkurenci je v praxi naplňován naprosto nevhodným způsobem, který může vážně poškodit stavební spořitelny.
Pro ně totiž stále platí přísná pravidla nakládání s vklady klientů, zatímco banky, které budou moci nově stavební spoření nabízet, žádná omezení nemají a peníze klientů budou moci použít na mnohem výnosnější produkty. To jinými slovy znamená, že v pojetí bank se stavební spoření změní na zajímavý termínovaný vklad – ovšem nabízet levné úvěry ze stavebního spoření banky nebudou chtít, protože budou moci více vydělat třeba prostřednictvím nabídky spotřebitelských úvěrů.
Druhou velkou chybou návrhu je to, že umožňuje převést na penzijní spoření pouze celou naspořenou částku, nikoliv jen její část. Chytře nastavený systém by umožnil klientovi vybrat si, jak velkou část peněz chce uložit na penzi a jak velkou využít jinak. Nesmyslná volba buď–anebo bude znamenat, že peníze si na penzijní účet převede jen minimum klientů.“
