Liazu se pokus o elektromobil nepovedl, i kvůli špatné finanční podpoře

Elektromobil Liaz

Elektromobil Liaz Zdroj: auto.cz

Elektromobil Liaz
Elektromobil Liaz
Elektromobil Liaz
Elektromobil Liaz
Elektromobil Liaz
7
Fotogalerie

S Liazem máme spojená téměř výhradně nákladní vozidla. Ale věděli jste, že severočeská automobilka se zabývala také elektromobilem?

S Liazem máme spojená téměř výhradně nákladní vozidla. Ale věděli jste, že severočeská automobilka se zabývala také elektromobilem?

Za projektem elektromobilu stála na začátku roku 1992 kromě firmy Liaz také společnost Dioss. Malá firmy z Klatov, která se v roce 1995 pochlubila studií modrého kupé Rebel. Ač se pod toto auto podepsal slavný designér Václav Král, tvary vozu moc krásy nepobraly. Na druhou stranu nelze říci, že by bylo auto nezajímavé.

V roce 1992 se však plány Diossu ubíraly trochu jiným směrem. Požadovaný elektromobil měl mimo jiné využívat nekonvenčně řešenou karoserii včetně prostorového rámu. V plánu bylo kostru postavit z vytlačovaných hliníkových profilů. Šlo tedy o podobnou koncepci, jakou zvolilo o dva roky později Audi u první A8.

Vyskytl se ovšem problém spočívající v neznalostech a nezkušenostech s touto tehdy velmi moderní technologií využívající lehký hliník. Dioss tedy vypsal tendr na dodavatele hliníkové karoserie pro připravované auto, kterého se zúčastnilo hned několik firem, včetně liberecké automobilky. Ta na rozdíl od jiných již měla se zpracováním hliníku určité zkušenosti. A díky tomu vyšla v tomto konkurzu jako vítěz.

Celá konstrukce vozidla se opírala o následující zadání. Zatímco Dioss měl na starosti vývoj elektrického pohonu (pohonné jednotky), Liaz se postaral o konstrukci karoserie a nosného skeletu. Třetím hlavním hráčem se stala mladoboleslavská Škoda, která měla dodávat komponenty podvozku. Celé to zastřešovala kanadská firma Swissmobile Inc., která tudíž byla zadavatelem a tedy i bankéřem celého projektu.

Pokud začneme pohonem, tak Dioss připravoval střídavý asynchronní elektromotor ATR 25-4, s měničem řízeným elektronicky a vyvíjený zpočátku ve Výzkumném ústavu elektrických strojů v Brně. Maximální výkon činil 19 kW, jmenovitý 14 kW. V plánu byly zkraje olověné akumulátory s kapacitou 12 kWh, později se uvažovalo přejít na nikl-kadmiové baterie (Ni-Cd), u nichž by se kapacita zvýšila na 22 kWh.

Celý článek naleznete na webu Auto.cz >>>