Armáda potřebuje inovace okamžitě, shodují se odborníci. Jejich rychlejšímu zavádění brání zákonné požadavky
- Česká armáda potřebuje užší spolupráci s obranným průmyslem na inovacích a jejich zavádění do praxe.
- Příkladem může být současná situace na Ukrajině, kde se vývoj i nasazování technologií výrazně zrychlily.
- O inovacích obranného průmyslu diskutovali odborníci na konferenci Obrana a bezpečnost pořádané e15.cz a časopisem Reflex.
Česko podle prvního zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Miroslava Hlaváče není aktuálně schopné aplikovat požadavky na zajišťování své obranyschopnosti. „V současné době u nás stále převládá pocit bezpečí. Pocit urgence, že bychom měli reagovat rychleji, tu není,“ uvedl.
Právě rychlé převádění inovací do praxe je přitom podle odborníků v dnešním vedení války zásadní. „Musíte riskovat a vyvíjet dopředu. Bojiště na Ukrajině nám ukázalo, že to, co jsme řešili s firmami vyrábějícími střely v západní Evropě roky, jsme s Ukrajinou vyřešili do roka. A evropské firmy si dnes z Ukrajiny berou příklad,“ říká Milan Macholán, generální ředitel společnosti PBS Velká Bíteš a viceprezident pro letecké systémy Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP).
Na zrychlování inovačního cyklu pod vlivem války na Ukrajině upozornil také Pavel Bulant, generální ředitel výrobce dronů CSTG ze skupiny UAC a bývalý armádní generál. „Nyní se cyklus inovací počítá v lepším případě na měsíce,“ uvedl.
Větší rychlost limitují zákony
Podle viceprezidentky pro mezinárodní vztahy a bezpilotní letectví ALKP Martiny Tauberové je důležitá spolupráce mezi armádou a firmami vyvíjejícími nové technologie. „To, co dnes pozorujeme na Ukrajině, je obrovské semknutí mezi jednotkami a obranným průmyslem, který se stal součástí bojových schopností armády. Tento trend musíme být schopni zavést i u nás, aby armáda na technologie nečekala,“ komentuje.
Hlaváč však zmiňuje, že spolupráce v takto rychlém formátu je limitována zákony. „Pohybujeme se v určitém zákonném rámci, kde pořizujeme materiál či zbraňové systémy, a ten nám neumožňuje se takto chovat a spolupracovat s obranným průmyslem,“ vysvětluje.
Zároveň ale dodává, že armáda na inovacích pracuje průběžně. „Spolupracujeme s univerzitami či Akademií věd na různých projektech, ať už se jedná o autonomní či bezpilotní systémy,“ doplňuje Hlaváč s tím, že Ministerstvo obrany plánuje v následujících třech letech investovat nižší jednotky miliard do vědy, výzkumu a inovací.
Při zavádění nových technologií armáda podle něj nicméně řeší strategické dilema. „Musíme balancovat mezi operační potřebou, řešením podfinancování armády z dob předchozích a zaváděním inovací, a to finančně i tím, kde investujeme své úsilí,“ popisuje Hlaváč.
Podpora navýšení výrobních kapacit?
Tauberová také upozornila na nutnost navýšení výrobních kapacit obranného průmyslu u inovativních technologií, jako jsou například drony. „Máme zde trh, který je definován enormní poptávkou ze strany spojeneckých armád a velmi omezenou nabídkou. Technologie jako drony či určité části protidronové obrany musíme být schopni testovat a plynule nasadit do české armády a podpořit výrobce, aby navýšili výrobní kapacity,“ říká.
Naopak Bulant si nemyslí, že by navyšování výroby měl podporovat stát, ale že by měla zůstat v gesci jednotlivých firem. „Je otázka, jak vyberete firmy, které podpoříte. Jak se určí, že nějaká firma je nejdokonalejší v určité technologii – podle velikosti, nebo výtlaku?“ komentuje.
Inovace budoucnosti: kvantové technologie, AI i laser
Základem budoucího směru inovací musí být podle odborníků protivzdušná obrana. Kromě té mohou být zásadní pro budoucnost armády kvantové technologie. „Myslím si, že ovlivní značným způsobem obranyschopnost, protože vidíme, jakým způsobem dnes řešíme rychlost akce,“ uvádí Macholán. S tím souhlasí Hlaváč. „Zmínil bych také využívání umělé inteligence pro zpracování velkého objemu dat a také digitalizace systému velení a řízení,“ dodává. Podle Tauberové budou roli v následujících letech hrát i laserové technologie.
Všechny technologické inovace je podle Hlaváče hlavně potřeba zavádět koncepčně. „Schopnosti budujeme podle aktuálních hrozeb, a to s ohledem na kolektivní obranu. Je potřeba najít balanc, jestli nakupovat tisíce dronů, nebo budovat protivzdušnou obranu. Je potřeba všechny prostředky vedení války vnímat jako komplex,“ uzavírá.
