Připomeňte si někdejší perlu mladoboleslavské výroby: Škoda Ferat dnes stojí v muzeu

Video placeholde
14
Fotogalerie

Dnes černě lakovaný sporťák patří mezi nejobdivovanější díla mladoboleslavské automobilky. Jmenuje se Škoda 110 Super Sport, spíše se mu ale říká Ferat.

Produkce mladoboleslavské automobilky byla v dobách socialismu spojena hlavně se sedany s koncepcí „vše vzadu,“ tedy vzadu uloženým motorem pohánějícím zadní kola. I v té době ale ve Škodě (tehdy AZNP – Automobilové závody, národní podnik) vzniklo pár projektů, které se od této koncepce naprosto odlišovaly. Mezi ně patřila i Škoda 110 Super Sport, dnes známější jako Ferat.

Původní název může mnohým evokovat tehdejší kupé Škoda 110 R, vyráběné mezi lety 1970 a 1980, tak jednoduché to ale není. Společný je vlastně jen motor, řadový čtyřválec s rozvodem OHV o objemu 1107 cm3, na jehož objem číslo v názvu odkazuje. Agregát však v případě 110 Super Sport nebyl uložen vzadu (tedy za zadní nápravou), ale uprostřed (před zadní nápravou).

Základem vozidla interně označovaného Škoda 724 pak byla podlahová plošina s navazujícím pomocným rámem, který nesl poháněcí ústrojí a zavěšení. To mimochodem pocházelo ze sériové Škody 110 L, o zastavení se pak staraly kotoučové brzdy vpředu a bubnové vzadu. Samotné panely karoserie byly laminátové, dodané společností Vertex z Hradce Králové.

Z hlediska vzhledu měl automobil všechno, co tehdejší sporťák potřeboval. Ostře řezaná karoserie si nezadala s tehdejšími italskými supersporty, autu nechyběly ani „mrkačky,“ tedy výklopné světlomety.

Zde se odklápěla jakási světelná rampa, vedoucí přes celou šíři vozu. Šestice kruhových světel měla různé funkce, dvojice byla pro potkávací světla, další dvojice pro dálková a poslední dvě pro mlhovky. Dnes auto svými tvary rozhodně zaujme, v době premiéry ale design nebyl moc kladně hodnocen.

Největší zajímavostí jen 1.120 mm vysokého sporťáku však byl přístup do kabiny. Nastupovalo se pomocí dopředu výklopného krytu zakrývajícího celý interiér, jehož vývoj měla na starosti společnost Jawa. I proto boční okénka nebyla stahovací, ale jen šoupací dopředu. Interiér byl spartánský, kromě pár přístrojů a dvou anatomických sedaček toho tady nebylo moc navíc.

Nijak zázračné výkony

Také k motoru zajišťoval přístup velký odklápěcí kryt, díky němuž se k němu dostávalo opravdu snadno. Jak bylo řečeno, uprostřed uloženým agregátem byla jedenáctistovka.

Konkrétně se jednalo o verzi ze závodní Škody 110 Rallye s dvojitým karburátorem Weber, která poskytovala výkon 54 kW a točivý moment 81 N.m. Spárována byla se čtyřstupňovým manuálem ze Škody 110, který byl umístěn za zadní nápravou.

Parametry se nezdají jako nijak zázračné, což se ostatně projevilo i na schopnostech, 4.060 mm dlouhý sporťák s rozvorem 2.500 mm a pohotovostní hmotností 898 kg zrychloval z 0-100 km/h za dlouhých 15,3 sekundy. Ani maximální rychlost 180 km/h vzhledem k dravému zevnějšku nebyla nijak zázračná.


Zbytek textu čtěte na serveru auto.cz >>>