Dopad zvýšení DPH na meziměsíční růst inflace byl podle ČSÚ zhruba 1,1 procentního bodu. Největší vliv na meziroční růst celkové hladiny zboží mělo zdražení potravin. Dále vzrostly zejména ceny léků a jejich doplatků.
„Většina obchodů sice zdražila už dříve, ostatní se přidaly v lednu. Jídlo, které zdražilo o 7 procent, se tak stává pro Čechy luxusní záležitostí - nejen že se zvedla jeho daň, ale i světové ceny jsou vysoké,“ komentoval to analytik Home Creditu Michal Kozub.
Výrazně ale rostly také náklady bydlení. „Ceny energií - tedy elektřiny a plynu - meziročně vzrostly o 5,5 procenta. Ve spojení se silnými mrazy, které panovaly na konci měsíce, to lidé nepříjemně pocítí na svých platbách za bydlení,“dodal Kozub.
Ceny zemního plynu stouply meziročně o 25,1 procenta, vodného o 11,8 procenta a tepla o 6,8 procenta. Ceny elektřiny se zvýšily o 4,2 procenta. Výrazně vzrostlo také regulované nájemné - o 13,8 procenta.
Ceny pohonných hmot byly meziročně vyšší o 7,4 procenta, oproti prosinci zdražily o 2,1 procenta. Nižší než loni byly naopak ceny oděvů o 4,8 procenta, dál zlevňovala elektronika a spotřebiče pro domácnost.
Tempo růstu spotřebitelských cen
Vyšší inflace znamená pokles reálných mezd
Meziroční inflace se vyvíjí hůře, než čekal trh i Česká národní banka, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „Rozhodně však nejde o poptávkovou inflaci, která by vyžadovala jakýkoliv zásah,“ dodal.
Předpokládá, že nad třemi procenty se inflace udrží po celý letošní rok. „Lednová inflace v podstatě potvrdila očekávání, že letos poprvé od recese z přelomu let 1998 a 1999 reálně klesnou mzdy,“ doplnil.
