Klesne napřesrok zdanění investic? Nechme lidem víc a do Česka se vrátí blahobyt, hřímají poradci
Nebývá vždy pravidlem, aby bylo Česko v některé z ekonomických disciplín mezinárodním šampionem. Zde se to ale léta dařilo a země patřila po bok Spojených států anebo třeba Švýcarska. Český stát totiž nebyl tak chamtivý, pokud jde o zdanění plodů investic, a stimuloval tak ekonomiku. Tomu je od letoška konec a pokusy o restart zatím končí v klubku předvolebních emocí.
Právníci a daňoví poradci. Narozdíl od státu jsou to právě oni, kdo nejvíce těží z letošního zavedení stropu pro zdanění investičních výnosů. Léta v Česku platilo, že berňák si po několika letech plnění takzvaného časového testu už na úspěšného burziána nebo byznysmena nepřišel. Letos toto jednoduché pravidlo vzalo za své. Stát letos nově daní všechno nad čtyřicet milionů korun a český kapitál má problém, který leckdy končí na stole drahých poradců. Podle mnohých ekonomů je to přitom právě forma zdanění investic, která s nadsázkou představuje pomyslný státní přepínač mezi úrovněmi výkonu ekonomiky.
"Vrátit Česko mezi premianty v jednoduchosti a nízké míře zdanění kapitálových výnosů se před prázdninami pokusil ministr financí Zbyněk Stanjura. Ovšem jeho návrh na zrušení daňového stropu jako historicky nesystémového opatření, které brzdí ekonomický růst a vybízí k hledání schémat k daňové optimalizaci, neprošel," uvádí spoluzakladatel a šéf Prague Finance Institut Jonáš Kotyza. Vyšší zdanění kapitálových výnosů podle něho svádí ke snížení zdanitelného základu tím, že nabádá k útratám za spotřebu. Dalším problémem může být třeba neochota majitelů prodávat svá aktiva a umožnit tak jejich další rozvoj, typicky třeba během přechodu firmy od zakladatelů na mladší generaci.
"Nastavení zdanění kapitálových výnosů fyzických osob v Česku považuji z hlediska fúzí a akvizic i ekonomické aktivity obecně jednoznačně za kontraproduktivní," potvrzuje i ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. Do letoška byly zcela osvobozeny od daně zisky z obchodování s cennými papíry, které investor držel déle jak tři roky, či z firemních podílů, které podnikatel držel pět a více let. Letos ale stát zavedl pro nedaněné zisky čtyřicetimilionový strop, cokoli nad touto sumou podléhá třiadvacetiprocentní sazbě daně. "Pro fyzické osoby z řad držitelů dlouhodobých investic může být rozdíl skutečně zásadní," poukazuje na efekt zavedení stropu řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
