Konec období levných peněz se stále vzdaluje, centrální banky jsou zoufalé

Norští centrální bankéři, kteří se snaží minimalizovat dopad levné ropy na skandinávskou ekonomiku, si již připravují půdu na ještě horší časy. „Naše odhady ukazují, že měnová politika se bude muset letos ještě více uvolnit,“ uvedl guvernér norské centrální banky Oystein Olsen. „Naším názorem je, že nula není minimem, kam se dá při měnové politice zajít.“

Americká centrální banka, která v prosinci jako první z významných centrálních bank začala zvyšovat úrokové sazby, situaci již také nevidí tak růžově. Fed úrokové sazby nesnížil, ale měnová politika se dá ovlivňovat také slovně, což je právě to, o co se Fed v noci na včerejšek pokusil. Členové měnového výboru Fedu nyní očekávají, že letos zvýší úrokové sazby jen dvakrát, nikoli čtyřikrát, jak původně plánovali. I tento předpoklad ale může být revidován směrem dolů.

Kurz dolaru vůči euru

Očekávaná reakce se dostavila. Americký dolar skokově oslabil o více než procento, naopak akciové trhy vidinu dalších levných peněz odmítly a mírně poklesly. „Fed nadále počítá s obdobím levných peněz, již několikrát prodlouženým,“ citoval deník Wall Street Journal Patricka Spencera ze společnosti Robert W. Baird & Co. Podle analytiků za oslabení akcií může opatrný tón Fedu ohledně výhledu americké a globální ekonomiky.

Včera zasedala také britská centrální banka, ta ponechala základní sazbu beze změny na půl procentu. Její guvernér Mark Carney uvedl, že v horizontu dvou let úrokové sazby spíše vzrostou, než že by zůstaly na půl procenta. Ještě loni v létě se očekávalo, že BoE sazby začne zvyšovat do konce roku. Beze změny ponechala včera své sazby i švýcarská centrální banka.