Na českých horách je finančně zase dobře, což otevírá cestu pro nové investice. Vzkaz, který vysílá společnost Tatry Mountain Resorts miliardáře Igora Rataje, může znamenat další expanzi jeho firmy mimo domovský Špindlerův Mlýn a rozvoj už stávajících areálů. O cestě ze špatných časů, které firmě přinesla kombinace covidu a drahých energií, vypráví v rozhovoru pro e15 výkonný ředitel firmy Čeněk Jílek. „Co se týká roku 2023, jsme skoro na předcovidových číslech. Sezona 2024 je právě rozběhnutá a musím zaklepat, její start je fantastický,“ popisuje.
Vy zodpovídáte za areály v Rakousku, Polsku a v Česku. Co všechno se u vás muselo kvůli událostem spojeným s covidem změnit, abyste tu situaci ustáli?
Předcházelo tomu poměrně krvavé období. V ten moment, kdy přišel covid a zastavil se svět, jsme museli bohužel propustit poměrně velké množství zaměstnanců. Osobně mohu říct, že to nebylo úplně příjemné období, ale prostě se to udělat muselo. Bohužel poté, kdy se začala znovu ta střediska rozjíždět, tak nám lidé chyběli. Další z covidových problémů, který jsme do té doby neznali, byl ten, že lidé si přestali rezervovat dovolené hodně dopředu. A to trvá dodnes. Ve standardní sezoně je to zhruba jen týden dopředu.
Kromě toho propouštění byly ještě nějaké další změny, které se tam musely podniknout?
Museli jsme restrukturalizovat firmu, poměrně zásadně zúžit management v našich firmách. Kvůli tomu došlo i k rozdělení: Igor Rataj si vzal na starost tu dennodenní operativu slovenských středisek a já jsem si vzal na starost věci, kvůli nimž je potřeba cestovat.
Jak se projevily zvýšené náklady na energie a inflace na provozu areálů? Zdražovali jste?
Ceny energií pro nás byly obrovským šokem. To jsou přesně ty věci, které nikdo nepředpokládal, že se někdy přihodí. Covid nás poměrně hodně vycvičil v tom reagovat promptně a hledat řešení za pochodu. Takže my jsme se stali tak moc flexibilními, že když přišlo zvýšení cen, okamžitě jsme začali reagovat. Nasadili jsme obrovská úsporná opatření. Samozřejmě nás to i tak stálo poměrně dost peněz, ale dnes se situace začíná srovnávat.
Do jaké míry jste museli ekonomické dopady přenést na zákazníky, na ceny skipasů?
U nás je to jinak. Už před nějakým časem jsme vsadili na dynamické ceny a jejich výšku určuje trh. To znamená, že nemůžeme říct, že jdeme zdražit o 20 procent skipasy, protože když zdražíme v dynamických cenách, tak to může znamenat, že si je nikdo nekoupí a ty skipasy naopak začnou zlevňovat. Sáhnout jsme ale museli na jiné služby, které platíme napřímo, jako je například gastronomie, protože se nezdražily jenom energie, ale zdražily se i vstupní ceny surovin, doprava a všechny věci s tím spojené.
Letošní sezona začala poměrně dobře. Pokud se nepletu, ve Špindlu jste začali už 2. prosince. Dokážete predikovat, jak letošní sezona finančně skončí a jak se bude vyvíjet ta nastávající?
Co se týká roku 2023, skončili jsme skoro na předcovidových číslech. Sezona 2024 je právě rozběhnutá a musím zaklepat, její start je fantastický. Ale nechci nic zakřiknout. Každopádně pokud by se ta sezona měla vyvíjet podle toho, jak začala, tak by mohla být ještě lepší než v roce 2023.
Čeněk Jílek (46)
- Do společnosti Tatry Mountain Resorts nastoupil v roce 2008
- Skiareál ve Špindlerově Mlýně začal řídit v roce 2012
- Nyní je provozním ředitelem TMR, má na starost veškerý byznys v Česku, Rakousku a Polsku
- Stará se také o rozvoj a expanzi skipasů Gopass
Bohužel nemohu. Jsme společnost kótovaná na burze a auditovaná čísla budou k dispozici na konci února.
Propojení svatého Petra a Medvědína ve Špindlerově Mlýně je velké téma, které řešíte už řadu let a nyní jste jeho část už postavili. Co na lyžaře čeká a jak práce budou pokračovat?
Na té investici jsme začali pracovat někdy v roce 2012, starší plány sahají až do devadesátých let. Po dlouhé době vyjednávání, papírování a tak dále jsme postavili nové klíčové sjezdovky. K tomu jsme postavili kompletně nové zasněžování, zásadně jsme také rozšířili modrou sjezdovku ve Svatém Petru a na druhé straně jsme hodně rozšířili vodovodní cestu, takže těch hektarů, kterých přibylo pro lyžaře k využití, je poměrně dost. Tím jsme završili fázi jedna, do níž jsme investovali 300 milionů korun.
Co bude následovat?
Teď jsme v přípravách, abychom mohli na konci roku 2024 nebo v roce 2025 začít stavět lanovku směrem na Hromovku. My bychom vlastně byli schopni stavět o hodně rychleji, ale v rámci naší nájemní smlouvy máme zafixované maximální zadlužení a to nemůžeme prolomit.
Vy máte ale v Krkonoších plány i mimo Špindl, pokud se nepletu?
Chtěli bychom náš prodejní systém Gopass zavést na lanovce na Sněžku. Byť tu lanovku nevlastníme ani nemáme v pronájmu, jsme schopni Gopass nabídnout i třetím stranám. Takto to funguje třeba v areálu Monínec, pro který děláme obchod a marketing. Akvizice podobného typu chystáme i v Rakousku a v Německu.
Kdy by se to mělo stát, pakliže se to povede?
Na tom se bude pracovat celý letošní rok.
Jak těžký se vám rodí konkurent v Krkonoších v podobě skupiny Trigema, která přebrala provoz v Rokytnici?
Určitá konkurence se nám tam rodí. Chuť mají bezesporu velikou. Nicméně jejich podnikání je zatím jen v malých projektech. Pokud budu hovořit o našich zkušenostech, nečeká je lehká cesta. Kam jsme se dnes jako holding dostali, je otázka mnoha let, mnoha peněz, mnoha neúspěchů a také mnoha špatně investovaných peněz. Můžeme mluvit o milionech eur. Pokud si myslí, že na totéž naskočí během chvilky, tak to prostě není.
Jak se vám vlastně daří s Gopassem prosazovat a nabízet třetím stranám princip dynamických cen?
To řeknu úplně jednoduše, Gopass je game changer. Když s ním přijdeme tam, kde mají 10 procent prodejů na onlinu, jsme schopni během prvního roku dosáhnout 60 procent. To je přesně to, co se konkurentům nedaří, na to je potřeba mít know-how, vymakaný systém. Proces expanze je ale zdlouhavý.
Nebudu říkat, že kamkoli přijdeme, tak je to hned tak jednoduché. V zahraničí narážíme, abych to řekl nějak kulantně, na to, že provozovatelé mají pocit, že nějací obchodníci z Východu přišli prosazovat svůj IT nástroj. I když jim ukážeme konkrétní výsledky, stejně jsou schopni si sáhnout pro nějakou švýcarskou nebo rakouskou firmu, která má za sebou mnoho neúspěšných projektů.
Přemýšleli jste kvůli tomu založit firmu v Německu, v Rakousku nebo ve Švýcarsku?
Určitě jsme o tom přemýšleli, necháváme si v tom směru dělat nějaké konzultace. Je jasné, že pokud se budeme chtít více rozvíjet na Západ, tak ta firma se musí přestavět.
A jaké další rozvojové plány máte v Česku, potažmo v dalších zemích?
Co se týká Ještědu, tak tam neustále pracujeme na rozšíření – čekají nás další kola vyjednávání, jak by mohla podoba areálu vypadat. Podařilo se nám udělat fantastickou sjezdovku Nová Skalka, ale to středisko nemůže zůstat s jednou sjezdovkou a jednou lanovkou. Něco se tam musí udělat, jinak areál přestane splňovat parametry dnešního lyžování a lidé tam přestanou jezdit. Jinak do budoucna bychom se chtěli stát firmou, která dlouhodobě umí provozovat lyžařské areály, umí stavět byznys modely, je schopná přijít do areálu a začít ho provozovat – vybudovat tam gastronomii, služby a dát to celé dohromady, aby to fungovalo jako celek.
Zaznamenal jsem informaci, že byste měli založit svůj fond. Jaký je důvod? Přilákání investorů?
Půjde o realitní fond, do nějž chceme vložit nemovitosti, které vlastníme. Ti aktivní, kteří do fondu investují a pomohou nám ho rozvíjet, získají odpovídající benefity. Samozřejmě všechny nemovitosti, které v tom fondu budou, musejí být naše.
S tím bude souviset i váš chystaný developerský projekt na Tenerife?
To je spíše jeden z mých snů, protože jsem tam dlouho žil. Teď nemáme ještě nic úplně konkrétního, máme zatím nějaké kontakty.
