„Jako čistý dovozce surovin je propad cen ropy pozitivním nákladovým šokem, který kladně ovlivní finanční situaci firem i domácností,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Další propad inflace nemusí podle něj nadchnout Českou národní banku, která se snaží o její podporu už od předloňské devalvace.
Proti listopadu ceny klesly o 0,1 procenta, a to zejména kvůli lacinější dopravě. Podle statistiků se na tom podepsalo právě výrazné zlevnění pohonných hmot, které bylo největší od prosince 2008.
Zlevnily ale i oděvy a obuv, některé potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak zdražilo třeba ovoce, čokoláda, víno a pivo. Vyšší byly i ceny pracích prostředků, nových aut nebo poštovních služeb.
Prosincová inflace ve výši 0,1 procenta byla v porovnání s prognózou České národní banky o půl procentního bodu nižší. Za odchylkou stál podle šéfa sekce měnové a statistiky ČNB Tomáše Holuba meziroční pokles cen potravin, s nímž prognóza počítala až počátkem roku 2015, a znatelně hlubší než očekávané zlevnění pohonných hmot, které v prosinci vlivem prudkého propadu ceny ropy na světových trzích výrazně klesly.
Celoroční inflace dosáhla 0,4 procenta. „Sama o sobě tedy znamená i nižší impuls například pro letošní růst mezd. Na druhou stranu za nízkou inflací stojí položky, za něž domácnosti utrácejí poměrně velkou část svých rozpočtů. Zlevněním tak skutečně ušetří a mohou své peníze vynaložit jinak. Nízká inflace tak nakonec podporuje spotřebu domácností,“ tvrdí Dufek.
Letos podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožky Eurozóna většinou setrvá v deflačním pásmu, což představuje riziko poklesu cen i pro českou ekonomiku. „To je také důvod, proč na začátku roku vidíme tlaky na oslabení české koruny. Ostře sledovaná tak bude inflace za leden, který řada firem využije k úpravě ceníků,“ upřesnil Brožka.
