Německo přilákalo gigafactory švédského Northvoltu, za cenu stovek milionů eur

Vizualizace německé továrny Northvoltu

Vizualizace německé továrny Northvoltu Zdroj: Northvolt

Evropa a Spojené státy se stále víc přetahují o firmy, které by na jejich území byly schopné postavit továrnu na baterie do elektromobilů. A zatímco v poslední době dokázaly zajímavé investice přitáhnout spíše USA, tentokrát uspělo Německo. Švédský Northvolt se rozhodl svou gigafactory postavit na severu Německa, podle agentury Reuters jej přesvědčily i subvence dosahující stovek milionů eur. 

Northvolt má v současné chvíli jednu hotovou a jednu rozestavěnou továrnu ve Švédsku. Následně ale avizoval, že se hodlá soustředit na výstavbu nového provozu ve Spojených státech a plány na další evropskou pobočku ukládát dočasně k ledu. 

Nyní ale Northvolt a německá vláda oznámily výstavbu závodu ve městě Heide ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Ročně má vyrábět baterie pro zhruba milion elektromobilů a zaměstná 3000 lidí.

Výši investic ani jedna ze stran nekomentovala. Podle agentury Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že výstavba závodu si vyžádá tři až pět miliard eur, přičemž Německo přispěje 400 až 650 miliony eur. Státní subvence bude ovšem nejprve muset schválit Evropská komise. Šlo by o první německé dotace poskytnuté v rámci dočasného a krizového rámce Evropské unie vytvořeného na podporu ekologických průmyslových projektů.

USA nemusejí z přetahované s Německem vyjít na prázdno, mluvčí Northvoltu totiž připustil, že firma se může pustit do výstavby dvou továren najednou. 

Debata o pobídkách pro zelené technologie, jejichž důležitou částí je přechod na elektromobilitu, se naplno rozběhla poté, co americký prezident Joe Biden prosadil Zákon o snížení inflace (IRA). Díky němu jsou Spojené státy ochotné slíbit firmám, které na jeho území postaví továrnu na baterie do elektromobilů, podporu v hodnotě jednotek miliard dolarů, celková suma vyčleněná na podporu firem činí 369 miliard dolarů. 

Ve spojitosti se stále silnějším čínským autoprůmyslem, který pomalu dobývá i evropské trhy, to může být pro tradiční evropské automobilky do budoucna výrazný problém. Zavedení amerických pobídek tedy podnítilo i lídry EU, kteří začali přemýšlet o zavedení obdobných politik.

Jedním z nich je francouzský prezident Emmanuel Macron, který se například v otázce poskytování dotací na nákup elektromobilů vyrobených v Evropě rozhodl nečekat na případnou dohodu mezi členskými státy EU. Macron oznámil podporu pro evropské elektromobily tento týden. „Nechceme být závislí a stát se pouze spotřebiteli amerického průmyslu,“ řekl Macron ve čtvrtek. „Je to malá revoluce, kterou chceme přenést na evropskou úroveň,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. 

Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? • Videohub

Macron také tento týden oznámil, že první zahraniční továrna tchajwanské firmy ProLogium na výrobu autobaterií vznikne v Dunkerku na severu Francie. Investice dosáhne 5,2 miliardy eur a výroba má začít za tř roky.