Meziměsíčně v EU přibylo 43.000 nezaměstnaných a v eurozóně 88.000. Meziročně nezaměstnanost vzrostla v celé EU o 2,1 milionu lidí a v eurozóně o dva miliony.
O tom, že na trh práce citelně dopadají současné hospodářské potíže a vlivy dluhové krize, svědčí srovnání letošní a loňské červencové nezaměstnanosti. Loni v červenci míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 10,1 procenta. V celé EU to před rokem bylo 9,6 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v červenci byla v Rakousku (4,5 procenta) a v Nizozemsku (5,3 procenta). Nejvyšší byla ve Španělsku, kde je již na 25,1 procenta. V Česku je podle evropské metodiky míra nezaměstnanosti šestá nejnižší z 27 států unie, a činí 6,6 procenta.
Znepokojující je nezaměstnanost mladých lidí pod 25 let. V červenci bylo v EU 5,5 milionu mladých nezaměstnaných, z toho 3,4 milionu v eurozóně. Meziročně jich v EU přibylo 182.000 a v eurozóně 204.000. V průměru v červenci míra nezaměstnanosti mezi touto věkovou skupinou v EU činila 22,5 procenta a v eurozóně 22,6 procenta. Avšak třeba ve Španělsku dosahovala 52,9 procenta a v Řecku 53,8 procenta (údaj za květen).
Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor situaci na trhu práce popsal jako kritickou. „Není žádné rychlé řešení,“ podotkl také v prohlášení.
Eurozóna hlásí rekordní nezaměstnanost
Strašák dlouhodobé nezaměstnanosti
„Znepokojující je zejména nezaměstnanost mladých, neboť hrozí, že poškodí sebeúctu a ekonomický potenciál mladých lidí,“ reagoval na nejnovější data Andor. Evropské instituce, vlády, sociální partneři i podniky musí podle něj udělat vše, co mohou, aby zabránily vytvoření „ztracené generace“. „Ta by byla ekonomickou a sociální katastrofou,“ dodal.
