Nová závislost. Češi z generace Z utrácejí za OnlyFans i desítky tisíc měsíčně, Praha je v evropské TOP 10
- Češi na OnlyFans nechávají stovky milionů korun ročně a Praha patří mezi evropská centra útrat na této platformě.
- Nová data ukazují, že nejčastějšími platícími uživateli jsou mladí muži, u části z nich se navíc placení za obsah pojí s využíváním půjček a úvěrů.
- Rostoucí popularita OnlyFans se prolíná s proměnou mezilidských vztahů i chováním mladé generace v online prostředí.
OnlyFans už dávno není okrajovou internetovou službou. Platforma založená na tom, že fanoušci platí tvůrcům za exkluzivní obsah, nejčastěji erotický či pornografický, se řadí mezi velmi výnosné hráče tvůrčí digitální ekonomiky. A stále významnější roli hraje i v Česku. Podle analýzy OnlyGuider Praha v žebříčku evropských měst obsadila desáté místo podle celkových výdajů a patnácté místo v přepočtu na obyvatele. Odhadovaný objem útrat v metropoli dosahuje více než 14 milionů dolarů ročně (téměř 300 milionů korun), v první čtyřce se umístily Londýn, Milán, Paříž a Řím.
Ani Česko jako celek není v evropském měřítku zanedbatelným trhem. Podle stejné analýzy dosáhly celkové útraty českých uživatelů v roce 2025 téměř 39 milionů dolarů (cca 834 milionů korun), což zemi zařadilo na sedmnácté místo mezi evropskými státy.
Tržby OnlyFans
Platformou v roce 2025 proteklo 7,2 miliardy dolarů, tedy téměř 155 miliard korun. To je částka srovnatelná například s rozpočtem českého ministerstva obrany pro rok 2026, nebo s hrubým domácím produktem Kajmanských ostrovů.
Detailnější pohled na utrácení za OnlyFans v Česku nabízí analýza anonymizovaných plateb finanční aplikace Patron GO, kterou využívají především mladší a méně bonitní uživatelé. Firma sledovala platební chování přibližně čtyř tisíc lidí od roku 2021 do března 2026 a vycházela z více než 64 tisíc plateb za OnlyFans v celkové hodnotě téměř 19,9 milionu korun.
Podle těchto dat jsou typickými plátci v analyzovaném vzorku mladí muži, kteří tvořili 93 procent analyzovaných profilů, jejich průměrný věk nepřesahoval 24 let. Ženy představovaly sedm procent vzorku a v průměru jim bylo 26 let. Průměrná jednotlivá platba činila 309 korun a za celé sledované období utratil běžný uživatel v průměru 6134 korun.
„Generace Z a mladší mileniálové vyrostli v prostředí, kde je platba za digitální služby a obsah naprostým standardem. Od puberty platí za různé platformy typu Spotify, Netflix nebo hry. Přechod k placení za erotický obsah pro ně nepředstavuje psychologickou bariéru, jako tomu bylo u starších generací. Zároveň jde často o věk, kdy mladí muži disponují vlastními financemi, ale ještě nemají rodiny nebo hypotéky,“ říká sexuolog Libor Zámečník ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Desetitisícové platby a půjčky
Analýza zároveň ukázala, že nejvyšší zaznamenaná jednorázová transakce dosáhla 26 tisíc korun. Jeden uživatel utratil za jediný den 50 tisíc korun a jiný během 24 hodin provedl 96 samostatných plateb. Rekordman sledovaného vzorku zaplatil během zhruba roku a půl více než 856 tisíc korun v celkem 945 transakcích.
Podle výzkumu pocházelo zhruba 39 procent analyzovaných osob z nejnižší příjmové skupiny s měsíčním příjmem do pěti tisíc korun. Může tak jít například o studenty, mladé dospělé bez stabilního příjmu nebo lidi s nepravidelnými výdělky. Data navíc odhalila souběh plateb za OnlyFans s úvěry. Během sledovaného období mělo 550 uživatelů alespoň jeden bankovní úvěr a dalších 373 splácelo nebankovní mikropůjčku. Více než čtyři desítky lidí měly současně aktivních jedenáct a více mikropůjček.
Podle adiktologa Karla Kolitsche a zakladatele platformy Adiktio představuje kombinace digitálních plateb a snadno dostupných půjček významné riziko. „Mikroplatby mají tu vlastnost, že jednotlivé částky působí relativně nevýznamně. Uživatel často nevnímá celkový objem utracených peněz, protože výdaje vznikají postupně a po malých částkách. Pokud je současně velmi snadné získat další finanční prostředky prostřednictvím úvěrů nebo odložených plateb, může se postupně vytvořit spirála zadlužování,“ upozorňuje.
„Chci přestat utrácet za OnlyFans.“
Podobné motivy se objevují jak v domácích, tak v zahraničních textech a diskusích. Na internetových fórech lidé popisují případy, kdy za obsah na OnlyFans utratili tisíce dolarů, případně přiznávají, že se jim nedaří placení kontrolovat. „Začne to jako jednorázovka, ale jakmile se chytneš, není konce,“ napsal například jeden z uživatelů na Redditu. Jiný přiznal, že utrácel kolem 200 dolarů denně za několik oblíbených tvůrkyň.
Tyto příběhy nelze považovat za reprezentativní, naznačují však, že část uživatelů nevnímá platformu pouze jako zdroj erotického obsahu, ale také jako náhradu sociálního kontaktu. „Důležitá není samotná výše utracené částky, ale míra ztráty kontroly a dopady na běžný život,“ říká Kolitsch a dodává, že právě na platformě Adiktio se postupně objevují klienti i kvůli problematické závislosti na prostředí typu OnlyFans.
Do širšího kontextu zapadá i výzkum Masarykovy univerzity zaměřený na patnáctileté adolescenty. Ten ukazuje, že dnešní teenageři odkládají první pohlavní styk častěji než předchozí ročníky. Podle autorů výzkumu v tom hrají roli digitální média, změny ve způsobu trávení volného času i přesun části sociálních interakcí do online prostředí.
„Trh se seznamováním se stal pro mnoho mladých mužů frustrujícím prostředím spojeným s pocitem odmítnutí. OnlyFans nabízí radikální alternativu, protože uživatel přesně ví, co za své peníze dostane. Odpadá zde riziko odmítnutí, trapnosti, zdlouhavého dvoření či emocionálního zranění,“ vysvětluje Zámečník. Podle něj je právě proto platforma postavená na takzvaných parasociálních vztazích, kdy uživatel získává pocit blízkosti s tvůrcem, přestože jde ve skutečnosti o komerční transakci.
Počet tvůrkyň a tvůrců vyrostl třináctinásobně
Za prudkým růstem OnlyFans stála hlavně pandemie, která zvýšila zájem o pornografický obsah i možnosti rychlého přivýdělku. K větší společenské přijatelnosti platformy přispělo také zapojení známých osobností. Počet tvůrců a tvůrkyň narostl z 348 tisíc v roce 2019 na více než 4,6 milionu podle posledních zveřejněných finančních údajů platformy.
Výdělek na OnlyFans
OnlyFans si z plateb strhává 20 procent, zbylých 80 procent připadá tvůrcům a tvůrkyním s tím, že většina zisku se kumuluje u pouhého jednoho procenta z nich. V roce 2020 byl podle agentury NMS celkový výdělek českých tvůrců zhruba 50 milionů korun, na rok 2022 připadlo už přibližně 380 milionů a v roce 2024 vydělali přes půl miliardy korun.
Analýza agentury NMS Market Research z minulého roku ukazuje, že povědomí o OnlyFans je v Česku výrazně generačně podmíněné. Výzkum s více než tisícovkou respondentů zjistil, že napříč populací platformu zná 44 procent lidí a mezi příslušníky generace Z jde o 88 procent dotázaných. Účet na platformě podle průzkumu vlastní přibližně 2,5 procenta Čechů, přičemž nejčastěji jde právě o mladé muže.
Zajímavé je, že nejmladší generace ke službě současně nevykazuje nejliberálnější postoje. Více než polovina příslušníků generace Z považuje výdělek prostřednictvím OnlyFans za společensky nepřijatelný a zároveň mezi ženami tvorbu obsahu pro tuto platformu zvažuje každá jedenáctá.
Do veřejné debaty se téma OnlyFans nyní dostává i kvůli kauze influencera Adama Kajumiho, kterou loni odkryla novinářka Apolena Rychlíková na platformě Page Not Found. Ta upozornila na praktiky agentur, které některým tvůrcům slibují vysoké výdělky, ale následně si berou významnou část příjmů a kontrolují komunikaci s fanoušky. Adam Kajumi byl letos na jaře zadržen a patří mezi obviněné v případu, v němž policie prověřuje podezření z obchodování s lidmi. V případě odsouzení hrozí obviněným až 12 let vězení.
