Češi sní o práci pro každého. Zařídit to má stát
Se zachováváním zbytečných pracovních míst souhlasí jen 43 procent lidí, od roku 1993 se však jejich počet ztrojnásobil. Zhruba tři pětiny populace považují určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Stejný podíl lidí si zároveň nemyslí, že by většina dnešních nezaměstnaných byli lidé bez zájmu o práci. Průzkum zveřejnila agentura STEM.
Ještě na počátku samostatného českého státu a v době ekonomického vzestupu v letech 2007 a 2008 bylo o tom, že nezaměstnaní nemají skutečný zájem o práci, přesvědčeno více než 50 procent lidí. Od roku 2009 je toto mínění menšinové a pohybuje se kolem čtyřicetiprocentní hranice.
Od roku 1993 rovněž ubylo lidí, kteří považují určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní. Před 20 lety tento názor sdílelo 80 procent občanů, postupně s nárůstem nezaměstnanosti jich ale ubývalo, upozornili autoři průzkumu.
Názor, že stát by měl každému zájemci zajistit práci a že je třeba bojovat proti nezaměstnanosti i za cenu zachování zbytečných míst, mají zejména lidé s nižším vzděláním. Se zvyšující se úrovní vzdělání mezi lidmi sílí názor, že určitá nezaměstnanost je pozitivní a lidé si díky ní váží práce. Totéž si častěji myslí zaměstnanci, naopak nejméně často důchodci.
