Do čeho investovat v umění? Napoví nový žebříček

„Cílem je zpřístupnit tento trh českým sběratelům a zájemcům o současná díla,“ vysvětluje Jan Skřivánek, šéfredaktor Art+Antiques. V Česku totiž stále platí, že současné umění mezi sběrateli neletí. Díla českých umělců zpravidla končí v zahraničí.

Právě kvůli malé vyspělosti českého trhu neodráží žebříček, jemuž vévodí ve světě uznávaný šedesátiletý Jiří Kovanda, cenu děl jednotlivých autorů. „Z hodnocené stovky autorů má vlastního galeristu sotva třetina umělců. Umělec s místním významem, který má své publikum, tak může prodávat díla za vyšší cenu, než o jakou by si mohl říct, kdyby prodával standardně přes galerii,“ dodává Skřivánek.

Žebříček zohledňuje atributy autorů, které na Západě rozhodují o hodnotě děl. Především je to množství prestižních výstav, účastí na soutěžích a veletrzích či renomé galerií, které umělce v cizině zastupují. Podobné zahraniční žebříčky mnohem více odrážejí ceny, za které lze umělecká díla autorů kupovat.

Nejperspektivnější čeští umělci současnosti|E15

„Umělci, kteří se dostali na špičku žebříčku, jsou v zahraničí známější než doma. Všichni měli významnou výstavu, o níž se v Česku mimo odbornou veřejnost nevědělo,“ říká spoluautorka žebříčku a galeristka Lucie Drdová. Ve výčtu naopak chybí někteří autoři, kteří se do pozornosti veřejnosti dostanou, ale zpravidla jen za cenu kontroverzních nebo šokujících projektů.

Art Index J&T Banky hodnotí jen posledních deset let profesní dráhy umělců. „Kromě jiného je to dáno i tím, že aktuální aktivita rozhoduje o hodnotě umělcových děl,“ dodává Drdová.

V každém dalším roce se z číselné hodnoty indexu odečtou body dosažené před jedenácti lety. Postupně se tak do popředí mohou dostávat nastupující umělci mladé generace a naopak zástupci střední generace, kteří už tolik nevystavují, půjdou dolů.

Petr Šec: Tempo českého umění diktují průměrní a frustrovaní