Zázračné dítě a jeho ostrý hlídací pes. Rakouský exkancléř Sebastian Kurz vystoupí na Shifts

Přezdívali mu Wunderwuzzi neboli zázračné dítě. Dnes devětatřicetiletý Sebastian Kurz se o politiku zajímal už jako gymnazista. Rok před maturitou vstoupil do mládežnické organizace Rakouské lidové strany (ÖVP), kde po šesti letech dosáhl na post předsedy. Následně si vídeňský rodák na rok vyzkoušel komunální politiku, zasedl v městské radě. Přes roční angažmá na postu státního tajemníka pro integraci při ministerstvu vnitra jeho kroky na kariérním politickém žebříčku směřovaly ještě výš – do Národní rady, tedy obdoby české Poslanecké sněmovny, kam kandidoval za lidovce.

„Nikdy jsem neplánoval stát se profesionálním politikem. Jen mě zajímala společenská témata a chtěl jsem něco změnit – proto jsem se do politiky zapojil jako velmi mladý. Když jsem se stal státním tajemníkem pro integraci, média se na mě okamžitě zaměřila. A zpočátku hlavně kvůli mému věku,“ vzpomíná pro e15 magazín.

Nejmladší ministr v Unii

To, co bral zprvu úkorně, brzy proměnil ve svou přednost. Mladý a dravý politik zaujal i sociálního demokrata a budoucího kancléře Wernera Faymanna, který si studenta právnické fakulty zvolil za ministra zahraničí. V roce 2013 Kurz v pouhých 27 letech složil ministerský slib a stal se nejen nejmladším šéfem rezortu zahraničí v Evropské unii, ale také nejmladším členem rakouské vlády od založení Rakouské republiky.

Země se v té době podobně jako velká část Evropy potýkala s migrační krizí, do Rakouska proudily až stovky tisíc uprchlíků. A zatímco mladý politik během svého angažmá při ministerstvu vnitra působil spíše jako podporovatel menšin, na postu šéfa rakouské diplomacie začal prosazovat tvrdý postup proti migraci. Hlasitě vystupoval proti politice německé kancléřky Angely Merkelové, díky čemuž získával kladné body i mezi konzervativně pravicovými voliči.

„Konzervatismus pro mě znamená odpovědnost. Nejde o to bránit se změnám, ale moudře je řídit. V politice to znamenalo zachovat to, co funguje, a zároveň prosazovat reformy. V podnikání jde o budování inovací na pevných základech,“ říká dnes Sebastian Kurz.

Nejmladší předseda vlády na světě. Na postu ministra zahraničí vydržel čtyři roky, kvůli koaliční třenici mezi lidovci a sociálními demokraty šli ale nakonec Rakušané k předčasným volbám. Následná rezignace vicekancléře Reinholda Mitterlehnera a předsedy lidovců přihrála Kurzovi místo šéfa ÖVP.

Stranu ve volbách dovedl k vítězství a připsal si další prvenství mezi nejmladšími politiky – tentokrát se stal nejmladším spolkovým kancléřem v historii země a v té době nejmladším předsedou vlády na světě.

„První měsíce byly těžké, ale postupem času se moje mládí ukázalo jako výhoda, zejména v mé funkci ministra zahraničí nebo spolkového kancléře,“ vzpomíná Kurz. Z doby v politice, kvůli které dokonce zanechal studia práv, si odnesl následující pravidla: nevnímat rušivé vlivy, soustředit se na to, co považuje za správné, a tvrdě pracovat.

Kurzova politická kariéra však naznačuje, že těžké nebyly jen jeho první měsíce. O místo kancléře ho v prvním období připravila dva roky stará videonahrávka, na níž vystupoval tehdejší vicekancléř krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a Kurzův koaliční partner Heinz-Christian Strache. Přidělení státních zakázek měl slibovat výměnou za peníze a další protislužby ženě, o které se domníval, že je neteří ruských oligarchů. Skandál se do politologických učebnic zapsal jako aféra Ibiza.

Stracheho sice Kurz do druhého dne odvolal, rakouské úřady ale dospěly k podezření, že korupční praktiky sahají až k lidovcům. Kancléř se ještě chvíli o svůj post pokoušel bojovat, nakonec si však mohl připsat další, tentokrát méně lichotivé prvenství – v historii rakouského republikanismu poprvé poslanci uspěli s návrhem na vyslovení nedůvěry kancléři a celé vládě. „Zázračné dítě“ Kurz musel ze své funkce odejít a rakouský spolkový prezident Alexander Van der Bellen pověřil sestavením úřednické vlády soudkyni Brigitte Bierleinovou.

Znovu vítězství a znovu pád

Mohlo by se zdát, že šlo o konec jeho politické kariéry. V následujících volbách se ovšem Kurzovi podařilo zvítězit znovu, jeho ÖVP drtivě zvítězila s 37,5 procenta hlasů. Vídeňský rodák tak opět získal kancléřské křeslo společně s osmi ministerstvy, jeho nový koaliční partner, Zelení mezitím funkci vicekancléře a čtyři ministerstva.

Po roce od Kurzova jmenování ale přišla další významná „kaňka“ na jeho politické reputaci, která se mu měla stát osudnou. Rakouský útvar korupce provedl razii ve spolkové kanceláři v sídle ÖVP. Kancléře podezříval z podplacení zpravodajské agentury, aby šířila propagandu proti tehdejšímu předsedovi lidovců Mitterlehnerovi. Cílem mělo být jeho sesazení a následné zvolení právě mladého ambiciózního politika z Vídně.

Podezření způsobilo otřes v koalici ÖVP a Zelených. Kurz se na podzim 2021 rozhodl z postu předsedy vlády odejít, tenhle ústupek však podmínil tím, že si nechá místo předsedy lidovců. Média následně v souvislosti s jeho osobou nejednou skloňovala pojem „stínový kancléř“ –  díky svému postavení ve straně měl Kurz dál významný vliv na některé ministry i předkládané zákony. Koncem téhož roku se ale nakonec rozhodl s politikou rozloučit úplně a vydat se jinou cestou – tentokrát byznysovou.

Se špiony do byznysu

V roce 2022 rozjel společně se spoluzakladatelem společnosti NSO Šalevem Huliem firmu Dream Security zaměřující se na vývoj nástroje, který má chránit státy i soukromé podnikatele před kybernetickými útoky. Na projektu s nimi pracují také bývalí členové izraelských zpravodajských služeb nebo programátoři, kteří položili základy spywaru Pegasus.

Špionážní program je nejznámějším produktem společnosti NSO, podle listu The Washington Post umožňuje mimo jiné sledování stisků kláves či veškeré komunikace z telefonu, lze díky němu odposlouchávat hovory, sledovat polohu i skrytě nahrávat uživatele. NSO Group figuruje na černých listinách několika států.

Sekuriťák s izraelským výcvikem

Přes veškeré kontroverze a soudní tahanice se Kurzovi a Huliovi, který firmu v roce 2022 opustil, společně s expertem na kyberbezpečnost Gilem Dolevem podařilo vybudovat jednorožce s hodnotou přes miliardu dolarů. Firmě se nadále daří, letos získala investici ve výši 100 milionů dolarů. „Vlády a kritická infrastruktura se stále častěji stávaly terčem kybernetických útoků, a to jak ze strany nezávislých hackerů, tak těch podporovaných státem. Umělá inteligence tyto útoky ještě více podpořila, ale zároveň nabízí velký potenciál, jak udržet náskok před protivníky,“ říká Kurz ke vzniku firmy.

Start-up se sídlem v Tel Avivu a pobočkami ve Vídni a Abú Dhabí na svých webových stránkách tvrdí, že vyvinul bezpečnostní platformu založenou na umělé inteligenci. Ta je navržena tak, aby myslela jako obránce i útočník současně a pomáhala tak zabránit kybernetickým hrozbám v reál­ném čase. „Tradiční nástroje nestačí, proto vytváříme systémy, které myslí dopředu, nejen reagují. Používáme detekci hrozeb založenou na umělé inteligenci, automatizované nástroje pro reakci a náš vlastní model kybernetického jazyka,“ vysvětluje Kurz.

Bývalého kancléře letos v květnu osvobodil odvolací soud ve Vídni ve věci křivé výpovědi, za niž dostal osmiměsíční podmínku. Podle původního rozsudku se jí měl dopustit v roce 2020, když v parlamentním výboru umenšoval svou roli při jmenování dozorčí rady státní společnosti ÖBAG. Soud navazoval na výše popsanou kauzu Ibiza.