Startupy brzdí slabé vzdělávání. Odborníci volají po změně už na základních školách
Česko v porovnání s mnoha evropskými státy stále výrazně zaostává v kvalitě ekosystému pro startupy. Odráží se to i v jejich počtu, který je výrazně nižší než v jiných zemích. Ačkoli se v souvislosti se zlepšováním prostředí pro mladé inovativní firmy mluví zejména o nutnosti legislativních změn, stejně důležité je i kvalitní „prostartupové“ vzdělávání – a to již na základních školách. Nejen o tom diskutovali odborníci na akci Týden inovací.
„Myslím, že jsme pod naším potenciálem. Nevedeme si špatně, ale situace odpovídá úrovni našeho ekonomického rozvoje. Máme jen asi pětinu počtu startupů ve srovnání s Estonskem. V České republice jich máme zhruba 160 na milion obyvatel, zatímco v Estonsku je to přes 800. A průměr Evropské unie je kolem 200,“ připomněl generální ředitel agentury CzechInvest Jan Michal.
V souvislosti s větší podporou startupů v Česku se nejčastěji mluví o lepších legislativních podmínkách. Poslanecká sněmovna stihla ještě před volbami schválit výhodnější nastavení zaměstnaneckých akcií a v přípravě je i komplexní startupový zákon. Podle viceprezidenta Hospodářské komory Radka Jakubského je však stále problémem také absence takzvaného 28. režimu, který by měl na úrovni všech států Evropské unie sjednotit právní a daňový rámec pro podnikání.
Budoucí startupisté už na školách
Startupová legislativa však podle členky představenstva neziskové vzdělávací organizace Czechitas Senty Čermákové není dostatečná – zejména co se týče rychlosti jejího schvalování. „Pokud bych byla člověk, který už má nápad a chce založit startup, byla bych zděšená z čekání na nějakou novou legislativu. Musíme začít u vzdělávání a vybudovat základy pro startupy na našich nejlepších školách. A na nich zároveň potřebujeme ty nejlepší učitele, kteří budou povzbuzovat ty nejlepší talenty, aby se pustily do vlastních startupových nápadů,“ myslí si.
Potřebu brzkého startupového vzdělávání a jeho podporu už na základních a středních školách považuje za klíčovou i ředitel Pražského inovačního institutu Tomáš Lapáček. „Snažíme se zaměřovat právě na základní a střední školy. Spustili jsme program na testování talentu mezi mladými lidmi a pomáháme jim s jejich budoucí kariérou. A je to úspěšné – učitelé, školy i rodiče o to mají zájem a je to atraktivní i pro samotné děti,“ říká.
Budoucnost: obrana, drony a reálné problémy
Odborníci zároveň upozorňují, že už nyní je třeba přemýšlet, ve kterých oblastech mohou budoucí generace startupistů získat konkurenční výhodu. Podle Čermákové je nutné vytipovat odvětví s největším potenciálem. „Dnes přemýšlíme hlavně o odbornících na umělou inteligenci, ale je dost možné, že fáze AI pro mladé startupisty už skončila. Podle mého názoru by další oblastí pro české začínající firmy měla být spíš obrana a drony – právě tam je teď prostor. Potřebujeme startupy, které budou skutečně řešit reálné problémy,“ komentuje.
Mnoho startupů navíc podle Lapáčka ani nemusí tušit, že jejich produkt by mohl najít využití také v armádě. Jde o takzvané dual-use technologie, které lze použít v civilní i vojenské sféře. „Často by stačilo určitou věc pouze upravit, aby byla vhodná i pro armádu. A tím vlastně začíná proces inovace,“ dodává.
