Fiskální dominance dostává měnovou politiku centrální banky na vedlejší kolej
S blížícím se koncem cyklů uvolňování měnové politiky v eurozóně i v Česku se u delších úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů zdá být vliv centrálních bank stále více upozaděn. Podíváme-li se například na výnos desetiletého státního dluhopisu ČR, ten momentálně dosahuje zhruba 4,5 procenta, tedy podobných úrovní jako před necelými dvěma lety, kdy bylo zahájeno snižování klíčové sazby ČNB z tehdejších sedmi procent.
Nyní, když je repo sazba poloviční, drží výnosy vysoko rostoucí rizikové přirážky, které investoři požadují jako ochranu před zvýšenou nejistotou ohledně dalšího vývoje. Tyto přirážky jsou nutné k tomu, aby byli ochotni držet instrumenty s delší splatností místo krátkodobých. Důležitým faktorem nedávného trendového nárůstu delších úrokových sazeb je přitom zřejmě rozvolňování fiskální disciplíny, patrné napříč vyspělým světem.
V případě státních dluhopisů zemí eurozóny se navíc setkává zvýšená nabídka nových emisí s útlumem poptávky ze strany Evropské centrální banky (ECB), která ještě v pandemickém období bojovala proti nízké inflaci skupováním státních obligací (tzv. kvantitativním uvolňováním). Po nedávné inflační vlně, která vyústila v utažení měnové politiky, naopak svou bilanci postupně zmenšuje.
Česko je zatím v relativně dobré výchozí pozici, pokud jde o stav veřejných financí. S dluhem ve výši 43,3 % HDP patří mezi třetinu nejméně zadlužených zemí EU. Deficit veřejných financí by měl letos skončit okolo 2 % HDP, což je bezpečně pod maastrichtským limitem 3 %. I proto je Česko stále ratingově nejlépe hodnocenou zemí ve střední a východní Evropě. Současný rating však agentury podmiňují pokračující konsolidací, případně alespoň nezhoršováním kondice tuzemských veřejných financí.
Nová vláda, nové rozpočtové pořádky a patrně i rating
Obojí se ovšem nyní jeví jako krajně nepravděpodobné. V posledních dnech zaznívá od představitelů pravděpodobné nové vlády, že meziroční zvýšení schodku státního rozpočtu by v příštím roce mohlo dosáhnout více než 100 miliard korun – z letošních 241 miliard na přibližně 346 miliard korun. Z pohledu veřejných financí jako celku by to při zachování přebytkového hospodaření místních rozpočtů znamenalo zvýšení deficitu až ke 3 procentům HDP.
Takový scénář zatím plně nezohledňují ani finanční trhy. Tržní konsenzus ohledně deficitu veřejných financí se momentálně pohybuje kolem 2,3 procenta HDP pro rok 2026 a 2,1 procenta HDP pro rok 2027. Pokud skutečně dojde k rozvolnění fiskální politiky v avizované výši, výnosy českých státních dluhopisů ještě nemusí být na svém vrcholu.
