AI horečka pokračuje. Bombastické dealy mezi OpenAI a vývojáři čipů ale mohou ohlašovat bublinu
Investorská euforie kolem umělé inteligence (AI) nebere konce. Poslední vlnu nadšení vyvolalo nové partnerství mezi OpenAI a čipovou společností AMD. Tato aliance má potenciál vystřelit AMD do nejvyšší ligy vývojářů čipů. Kritici však namítají, že podobné spekulativní dealy bývají příznakem bubliny.
OpenAI by teoreticky mohla od AMD nakoupit čipy až za částku 200 miliard dolarů. V případě dosažení takového objemu má OpenAI právo získat v polovodičové firmě až desetiprocentní podíl. Minulý týden přitom pakt s OpenAI uzavřela i Nvidia, lídr ve vývoji čipů pro AI. Z těchto nových partnerství vyplývá, že OpenAI v příštích letech investuje do výstavby datových center až bilion dolarů.
Nadšenci vnímají současný rozmach strategických aliancí a zejména objem uzavřených dohod jako důkaz, že AI je skutečným gamechangerem. V tiskových zprávách zúčastněných firem se nyní objevují čísla, která v součtu dosahují biliony, nikoliv miliardy dolarů. To je pro investory příslibem, že tato přelomová technologie může vydělat nepředstavitelné sumy peněz.
Jako internetová bublina?
Skeptici považují nejnovější dealy za důvod ke zpozornění – zejména ti, kteří jsou na trhu aktivní už dlouho. V něčem totiž nápadně připomínají internetovou bublinu, která praskla na počátku tisíciletí. Spekulativní fúze či podobné transakce často přiživují euforii mezi tradery, jejichž reálné přínosy pro hospodaření jednotlivých firem jsou však diskutabilní.
Pochybnosti vzbuzuje plán Nvidie nalít až 100 miliard dolarů do OpenAI. Díky této infuzi kapitálu bude OpenAI investovat do výpočetní kapacity a nakoupí právě čipy od Nvidie. Některé analýzy naznačují, že se Nvidii taková aliance bohatě vyplatí – mohla by jí přinést až 300 miliard dolarů. Tato transakce nicméně nápadně připomíná dodavatelské financování, kdy dodavatel poskytuje odběrateli finance s cílem navýšit prodeje svých produktů. Jde o praxi, která bujela na konci devadesátých let, kdy internetová horečka vrcholila.
Celé AI odvětví je v současnosti stále poměrně uzavřeným ekosystémem. V takovém prostředí platí, že jeden hráč získává na úkor těch druhých. V tuto chvíli se hlavní střet odehrává mezi Nvidií, tedy hegemonem v oblasti čipů pro strojovou inteligenci, a takzvanými hyperscalery, což jsou velké technologické firmy, jako Alphabet, Amazon nebo Microsoft, které masivně nakupují čipy kvůli budování datových center.
Big Tech korporacím se logicky nelíbí, že si Nvidia ukrojí největší část profitů – její hrubá marže přesahuje 70 procent a čistá marže 50 procent. Snaží se proto investovat do vývoje vlastních čipů, aby svou pozici v hodnotovém řetězci upevnily.
Aby AI odvětví i nadále rostlo, musí se zrychlit proces monetizace. Technologickým firmám sice tato inovace pomáhá k lepším ziskům. Je však tento nárůst adekvátní ve světle astronomických investic do datových center a další infrastruktury? Řada podniků stále tápe, jak na zapojení strojové inteligence vlastně vydělat nebo díky ní alespoň citelně osekat náklady.
Jak moc bude Fed snižovat sazby?
Umělá inteligence ovšem nepředstavuje jediné riziko pro vývoj trhů. Správci peněz sázejí na to, že existuje zhruba devadesátiprocentní šance, že se americká centrální banka vydá na obou zbývajících letošních zasedáních s úroky dolů. Zároveň trh věří, že Fed bude pokračovat ve snižování sazeb i v příštím roce.
Tento scénář se ale nemusí naplnit. Zatímco na konci druhého kvartálu se analytici obávali o sílu amerického hospodářství, nyní vidíme, že cla nemají zásadně negativní dopady a ekonomika zůstává vitální. Centrální banka tak nemá potřebu podstatně zlevňovat peníze.
Kvůli uzavření vládních úřadů nemají investoři k dispozici data z trhu práce. Dá se říct, že se přiklánějí spíše k variantě, že tvorba pracovních míst citelně ochabuje. To se však nakonec nemusí potvrdit – a měnová politika pak zůstane přísnější. Nelze také zapomínat na politické riziko v souvislosti s Trumpovými zásahy do nezávislosti centrální banky nebo na hrozbu zrychlení inflace kvůli (opožděnému) vlivu cel.
Je pravděpodobné, že euforie na burzách může do konce roku pokračovat. Řada obchodníků s akciemi má strach, že jim výnosy utečou, a horečnatě nakupuje. Platí také, že samotné vysoké valuace zřídkakdy spustí korekci bez konkrétního katalyzátoru. Nicméně hrozeb na obzoru je celá řada. Již příští týden startuje ve Spojených státech výsledková sezona. Pokud se ukáže, že zisky Big Tech firem zaostávají za notně našponovanými odhady, může závěrečný kvartál dopadnout pro investory špatně.