Od ledna do srpna přijelo do Chorvatska téměř 8,6 milionu zahraničních hostů, za stejné období loňského roku to bylo o 410 tisíc návštěvníků méně. Nejvíce turistů dorazilo tradičně z Německa, jejich počet stoupl o 11 procent na 1,49 milionu. Němci také v Chorvatsku pobyli nejdéle, v průměru téměř osm nocí.
Druzí skončili Slovinci, k jižním sousedům zamířilo 991 tisíc dovolenkářů, tedy téměř polovina národa. Slovinců ale na rozdíl od Němců nepatrně ubylo. Italů, kteří s 816 tisíci obsadili pomyslnou třetí příčku, ale letos ubylo o 6,5 procenta.
Ubylo také cestovatelů z dalších zemí zasažených krizí eurozóny. Oproti loňsku do Chorvatska dorazilo o necelou čtvrtinu méně Španělů a Portugalců, Řeků přicestovalo jen 58 procent. Turisté z těchto jihoevropských států ale do Chorvatska necestují ve velkých počtech, cestovní ruch tak nijak výrazně neovlivní.
Mezi tradičně početné návštěvníky patřili i Češi. Do Chorvatska jich od ledna do srpna na dovolenou přijelo 589 tisíc, o 1,1 procenta více než loni. Čeští turisté se tak po Rakušanech stali pátými nejčastějšími návštěvníky v zemi. V průměru zde strávili sedm nocí.
Spíše zajímavostí je nárůst turistů ze zemí Blízkého východu, který meziročně dosahuje stovek až tisíců procent. Jak ale vysvětluje Karin Golubić z Chorvatského turistického sdružení, jejich počty jsou natolik malé, že na takto výraznou změnu stačí, aby zájezdy do Chorvatska začala nabízet další místní cestovní kancelář.
Daří se i chorvatským letištím
Silný rok hlásí i chorvatská letiště. Vzdušné přístavy na jaderském pobřeží hlásí v obchodí od ledna do srpna výrazné přírůstky cestujících, některé z nich doufají, že letošek by pro ně mohl být rekordním rokem. Například Zadar měl letos o31 procent více pasažérů, Dubrovník chce překonat rekord z roku 1987, kdy letiště odbavilo 1 460 354 cestujících. Split už vlastního historického maxima dosáhl, letošní červenec a srpen pro něj byly co do počtu pasažérů nejlepší měsíce vůbec.
Záhřeb, největší letiště v zemi, naopak o procento cestujících přišel. Na vině je především krach aerolinek Malév, Spanair a Czech Connect Airlines. Nejdrastičtější propad zažilo východochorvatské letiště Osijek, které kvůli odchodu Ryanairu za prvních osm měsíců zatratilo 89,9 procenta pasažérů.
