„Toto může být součástí širšího syndromu důležitosti neformálních institucí v postkomunistickém politickém rozhodování spíše, než něco specifického pro Polsko. Pro novou Evropu by to mělo být varováním,“ řekl podle listu Guardian Lawrence King z katedry sociologie univerzity.
Podle studie se farmaceutické firmy ve svém lobbingu zaměřují jak na klíčové osobnosti ve schvalovacím procesu, tak na odborníky, sdružení pacientů i tisk. V materiálu je kupříkladu zmíněný případ, kdy byl schválen lék pro kardiaky, o jehož účinnosti se ve vědeckých kruzích pochybovalo. Později prý tisk zjistil, že jeho výrobce zařídil příbuznému vysoce postaveného úředníka ministerstva zdravotnictví nový byt.
Výjimkami nejsou telefonáty novinářům s objednávkou správných článků. Zpráva hovoří i o snahách zahraničních firem přesvědčit vlády svých států, aby vyvinuly tlak na příslušné představitele Polska. Vědci proto zemi doporučují komplexní reformu celého systému schvalování léků a rozhodování o jejich úhradě.
