Když giganty kýchnou aneb jak škrty nejen v Novo Nordisku děsí celé Dánsko
- Propouštění ve velkých dánských firmách narušuje důvěru domácností, přestože ekonomika roste.
- Závislost na několika „národních šampionech“ zvyšuje riziko řetězové reakce.
- Nejistota na trhu práce se může promítnout do spotřeby, politiky i do voleb.
Horké linky kariérního poradenství v odborovém svazu HK, jednom z největších v Dánsku, jsou v posledních měsících výrazně vytíženější než obvykle. Volají lidé z kanceláří, IT specialisté i laboratorní technici, kteří mají obavy o svou profesní budoucnost, popisuje agentura Bloomberg. Podle kariérní poradkyně Idy Ullitzové se propouštění stává normou napříč obory, sektory i typy organizací.
Na první pohled přitom dánská ekonomika vypadá stále robustně. Zaměstnanost je na historickém maximu, hospodářský růst je solidní a veřejné finance silné. Oficiální statistiky vykazují nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty a HDP pokračuje v růstu, i když tempo se v posledních kvartálech mírně zpomalilo. Tento obraz ale čím dál méně odpovídá náladě ve společnosti.
Velká firma nyní hází velký stín
Pocit nejistoty se začal šířit poté, co loni některé z nejvýznamnějších dánských firem oznámily rozsáhlé propouštění. Farmaceutický gigant Novo Nordisk loni v září zrušil zhruba pět tisíc pracovních míst, což patří k největším personálním škrtům v moderní historii země. Následovaly další velké firmy z bankovnictví, pojišťovnictví i z průmyslu.
Další významné škrty ohlásily energetická skupina Ørsted, která varovala před stovkami propuštěných, a dopravní kolos Maersk, jenž uvedl, že zruší 1000 pracovních míst, a to i v Dánsku, aby se připravil na slabší výnosy.
Dánská nezaměstnanost v prosinci vystoupala na tři procenta, což je nejvyšší úroveň za čtyři roky, a odbory podle tamních médií očekávají, že čísla porostou dál, jak budou dobíhat výpovědní lhůty po oznámených škrtech. V dánském modelu takzvané flexikurity, který firmám umožňuje snadno propouštět výměnou za relativně štědré sociální zabezpečení, prudce roste zájem o pojištění příjmu a ochranu platu před ztrátou zaměstnání.
Domácnosti začaly šetřit
V zemi s pouhými šest miliony obyvatel má dnes téměř každý někoho ve svém okolí, koho se propouštění přímo dotklo. To se promítá do chování domácností: lidé odkládají velké nákupy, krátí dovolené a snaží se šetřit, což podle ekonomů posiluje pesimismus a ochlazuje spotřebitelskou poptávku.
Ekonomové zároveň upozorňují na rozpor mezi silnými makroekonomickými údaji a subjektivním vnímáním reality. „Ekonomika si vede velmi dobře, ale lidé to tak necítí,“ shrnuje jeden z nich. Otázkou zůstává, zda jsou současné výpovědi jen dočasným výkyvem, nebo zda mohou spustit řetězovou reakci vedoucí k vyšší nezaměstnanosti a zpomalení růstu.
Do popředí se tím dostává i strukturální problém dánské ekonomiky: rostoucí závislost na několika málo nadnárodních firmách. Pokud se těmto „národním šampionům“ daří, táhnou celou ekonomiku. Když ale klopýtnou, jejich potíže se rychle přelévají k dodavatelům, regionům i ke státnímu rozpočtu.
Situace je citlivá také politicky. Dánsko musí do konce října uspořádat parlamentní volby a vláda si uvědomuje, že zhoršující se nálada voličů může být stejně velkým problémem jako samotné ekonomické dopady. I proto už chystá opatření na podporu propuštěných zaměstnanců a snahu o povzbuzení spotřebitelské poptávky – otázkou zůstává, zda to bude stačit k uklidnění obav na trhu práce.
