Co je flexikurita? Vláda zvažuje dánský model pracovního trhu

Co to je flexikurita a jak funguje?

Abychom pochopili fungování mechanismu, potřebujeme si nejdříve vysvětlit samotný pojem flexikurita, který vznikl spojením anglických slov flexibility & security. Zjednodušeně tak lze pojem přeložit jako flexijistota, z čehož vyplývá i samotná podstata. 

Tato integrovaná strategie kombinuje flexibilitu a jistotu na trhu práce. Jejím cílem je brát v úvahu potřeby zaměstnavatelů i zaměstnanců. Díky vyšší flexibilitě by mělo být dosaženo snazší zaměstnatelnosti a adaptability zaměstnanců za účelem usnadnění mobility a prostupnosti trhů práce. 

„Flexibilita je díky tomuto systému ponechána na trhu, respektive se zvyšuje a nevěší se na něj nějaké jistoty. Jistoty pak dává lidem stát. To znamená trh dělá, co umí nejlépe a stát dělá, co umí nejlépe. To je klíčová myšlenka,” uvedl pro e15 ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Munich s tím, že cílem je, aby zákoník práce nevnucoval zaměstnavatelům, co vše musí garantovat, když stát by mohl tuto roli zastat lépe.

Jak docílit flexikurity?

Této strategie lze docílit podle informací na webu Evropské komise (EK) prostřednictvím následujících nástrojů:

• spolehlivé a flexibilní smlouvy, které využívají zmodernizované právní předpisy z oblasti pracovního práva a kolektivní smlouvy,
• dostupnost celoživotního vzdělání pro zaměstnance, aby se mohli snadno rekvalifikovat a získat kvalifikaci na nová pracovní místa, která budou k dispozici,
• vnitrostátní politika, která usnadňuje lidem dočasně bez práce přechod do nového zaměstnání,
• moderní systémy sociálního zabezpečení, které poskytují přiměřený příjem a podporují pracovní mobilitu.

Už podle výše vyjmenovaných bodů se ale tento systém neobejde bez silné aktivní politiky na trhu práce a jasně stanovených práv a povinností. Stěžejní je podpora nezaměstnaných při hledání pracovních míst za účasti sociálních pracovníků a úřadů práce. Dále je nutný zaběhnutý systém péče o děti a staré lidi, prostředí podporující spojení pracovního a rodinného života, eliminace diskriminace na základě věku a pohlaví a snadná mobilita v rámci regionu. 

Jak docílit flexibility na trhu práce?

Zaměstnavatelé mají často svázané ruce a také kvůli daným opatřením nahrazují roli státu, což má podle Municha dvojsečný charakter. „Zaměstnavatelé jsou pak velmi opatrní koho najmou a na jakou dobu. Je také velmi složité jednoduchým způsobem pracovní vztah ukončit. Řada lidí pak pracuje v podobě zkrácených úvazků, dohod a zkušebních dob, přičemž ale není v zákoně vidět, co všechno musí zaměstnavatel garantovat. Proto je to tak těžké prosadit,” vysvětlil Daniel Munich.

Proto také jedním z návrhů NERVu je možnost okamžité výpovědi z práce. „Vysoké náklady s náborem a propouštěním lidí na straně zaměstnavatele tak, jak to řeší momentální zákoník práce, nejsou motivující pro zaměstnavatele. Zaměstnavatelé nechtějí nést riziko pouze na sobě a často se uchylují ke „Švarc systému,” píše NERV v Návrhu k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu.

Jak docílit jistoty na trhu práce?

Součástí flexikurity je ale také jistota. Stát v systému flexikurita nabízí zaměstnancům víc než jen polštář, aby nedopadli zcela na zem. Podle ekonoma Municha spadnou na trampolínu, která je vystřelí zpět do produktivní práce. 

„Obecně pak ale hrozí, že síť sociálního zabezpečení bude zavěšená příliš vysoko - například v podobě vyšších dávek v nezaměstnanosti nebo v jejich delším vyplácení, než je u nás nyní běžné. To automaticky sice znamená výhodu na straně zaměstnance, ale nevýhodu pro státní rozpočet, protože tento systém vyjde mnohem dráž a navíc to může svádět k pohodlnému houpání v této síti,” varoval člen NERVu.  

Proto je podle něj nutné celý mechanismus doplnit o tzv. aktivní politiku zaměstnanosti, která se aktivně snaží nezaměstnaného člověka povzbuzovat k rychlému návratu do práce. Řeč je například o rekvalifikacích, což ale opět stojí peníze. Nejen rekvalifikace samotná, ale podle Municha i dohled, aby byla rekvalifikace efektivní a lidé jen nepředstírali, že chodí na rekvalifikaci či na praxi.

Nárok na odstupné. Co platí v důchodu či při zkráceném úvazku?

Vyděláváme

Na otázku, proč už současná aktivní politika zaměstnanosti nefunguje Munich odpověděl, že Česko dává dlouhodobě jeden z nejnižších podílů HDP na politiku zaměstnanosti. 

„Částečně to souvisí s naší nejnižší nezaměstnaností, ale i v době vysoké míry nezaměstnanosti jsme dávali do aktivní politiky velmi málo. Panují také oprávněné obavy, že tyto programy nejsou optimálně zacílené a nemají dostatečnou přidanou hodnotu. Jsou například zacílené na lidi, kteří by si mohli pomoci sami. Ty, kteří by práci potřebovali jako sůl míjí a jeví se jako neúspěšné. Někdo tak musí na tyto programy dohlížet a průběžně hodnotit jejich efektivnost, což je manažerský problém státu,” odpověděl.

Výpověď z práce a odstupné v rámci flexikurity

V rámci jistoty se mimo jiné rozvířila debata ohledně výpovědi a odstupného. Jak jsme psali výše, okamžité zrušení pracovního poměru lze z hlediska flexikurity chápat jako prvek poskytující pružnost skončení pracovního poměru, kdy v případě hrubého porušení pracovních povinností poskytuje možnost jednoduchého, a hlavně rychlého rozvázání pracovního poměru bez nutnosti běhu dodatečných lhůt, což je pro zaměstnavatele právě tím flexibilním prvkem.

Vedle toho jedním z návrhů je, aby za výpověď bez důvodu náleželo odstupné ve výši až šesti mezd místo stávajících maximálně tří. Podle ekonomů ale opět hrozí další svázání rukou zaměstnavatelům. „Pokud tam odstupné a adekvátní doba nebude, roli musí převzít stát, což ale mimochodem znamená z důvodu vyšších výdajů ve státním rozpočtu také vyšší progresivní zdanění,” tvrdí Munich.

Flexikurita a nezaměstnanost na trhu práce

Mezi hlavní přednosti při použití flexikurity patří podle jeho zastánců především razantní zvýšení počtu a zároveň kvality volných pracovních míst. Toto znásobení počtu pracovních míst se také následně kladně projeví na snížení nezaměstnanosti a posílení ekonomiky dané země. 

Podle NERVu je však pro dosažení těchto cílů v zemi potřeba určitým způsobem zkombinovat aktivní politiku trhu práce, celoživotní vzdělávání a silnou sociální ochranu pracovníků.

Flexikurita v ČR: Kdy by mohla začít platit a co se řeší?

Ministerstvo práce a sociálních věcí by rádo v polovině letošního roku chtělo představit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce inspirovanou právě systémem flexikurity v Dánsku, Rakousku a Německu. 

Přesná podoba novely je ale zatím spíše otázkou. Na pracovních schůzkách za účasti partnerů v sociálních službách a odborné veřejnosti, tedy zejména personalistů, ministerstvo vyhodnocuje asi 160 podnětů. I když tedy vzory máme, nyní je potřeba vybrat pro českou ekonomiku ten nejvhodnější. Každý stát si systém flexicurity tvoří po svém, protože tento pojem není nějak matematicky exaktně definovaný.

Flexikurita v Dánsku

Poprvé byla flexikurita zavedena v devadesátých letech v Dánsku předsedou Strany evropských socialistů Poulem Nyrupem Rasmussenem a výsledkem bylo snížení dánské nezaměstnanosti. Jak tedy dánská flexikurita vypadá? 

Jedním z hlavních rysů tamního trhu práce je právě zmíněná jednoduchost najímání a propouštění zaměstnanců. Zaměstnanec je před propuštěním mnohem méně chráněn než v ostatních zemích Evropy.

Tato flexibilita však zaručuje, že i když zaměstnanec ztratí práci, tak si ji brzy opět najde, protože zaměstnavatelé nemají strach nové zaměstnance najímat. Pracovní podmínky nejsou navíc svázané právními předpisy, jak je u nás zvykem, ale jsou stanoveny spíše na základě kolektivního vyjednávání.

Zkušební doba přehledně. Co říká zákoník práce?

Práce a mzda

Na druhé straně je ale velkorysý systém podpory příjmů v případě ztráty zaměstnání a také velmi účinná aktivní politika zaměstnanosti. V Dánsku třeba není vyšší odstupné, ale zase je tam systém pojištění v nezaměstnanosti, do něhož platí zaměstnanci z vyšších mezd. Veřejné investice do tohoto modelu jsou značné a v roce 2019 činily podle dánského velvyslance v Česku Sørena Kelstrupa 12,7 miliardy eur. 

Podíl nezaměstnaných v Dánsku, kteří se účastní dalšího vzdělávání a odborné přípravy, je nejvyšší mezi zeměmi OECD. Míra účasti na neformálním vzdělávání u nezaměstnaných činila v roce 2003 v Dánsku celkem 41 procent. Evropský průměr v té době činil 14 procent.

Jak uvedl ekonomický analytik NERVu Daniel Bárta na síti X, Dánsko za politiku zaměstnanosti celkově utratí v přepočtu 80 až 90 miliard korun ročně. Z toho dávky v nezaměstnanosti činí 50 miliard, náhrady mezd činí 15 miliard a programy zaměstnanosti činí 20 miliard. Pro srovnání v České republice stojí podpora v nezaměstnanosti 10 miliard a aktivní politika zaměstnanosti 3 miliardy.

„Ve funkčním členění výdajů vládního sektoru dává Dánsko v oblasti nezaměstnanosti 2 procenta HDP a Česko dává 0,2 procenta HDP. Tedy desetkrát méně a míra nezaměstnanosti v Dánsku je okolo 5 procent, v ČR okolo 3 procent,” doplnil Bárta.

Flexikurita v dalších zemích EU

Česká flexibilní novela se může inspirovat nejen Dánskem, ale také Německem  a dalšími zeměmi. Zatímco flexikurita je spíše záležitost severských zemí, v Německu flexicurity není.

Flexibilitu v Německu zajistila především velká nabídka zkrácených pracovních úvazků, které jsou níže ohodnoceny a pracovní závazky na dobu určito, čímž dochází k rychlejší obměně na pracovním trhu.

Zaměstnavatelé v Německu také nejsou při ukončení pracovního poměru nuceni vyplácet zaměstnanci odstupné. Zaměstnanci ale na něj v rámci pracovní smlouvy mají často nárok, protože v Německu je odstupné bráno jako benefit podobně jako více dovolené. 

Podobně jako v Německu se i ve Švédsku stanovuje odstupné ve smlouvě, ale většinou v rozmezí na šest až patnáct měsíců, což je opravdu nadprůměr oproti jiným evropským zemím. Stejně tak se odstupné stanovuje smluvně ve Finsku nebo v Norsku.

Z opačné strany pak máme, kolik jednotlivé státy Evropské unie vynaloží na politiku ovlivňující trh práce. Nejvyšší výdaje na zaměstnanost mělo v roce 2020 podle dat Eurostatu Španělsko. Na druhém místě Francie a hned v závěsu se drží Rakousko, Nizozemsko a Dánsko.