Konec zlodějů kovů? Sběrny se bojí, že je obce připraví o byznys

Vrak, šrotovné, likvidace

Vrak, šrotovné, likvidace Zdroj: ctk

Propouštění a soudní spory se státem. To podle sběren kovového odpadu hrozí v případě, že na podzim vstoupí v platnost novela zákona o odpadech. Podnikatelům na normě, která má zabránit rozšířeným krádežím kovů, vadí, že plošně postihne i poctivé sběrny a občanům zkomplikuje běžný výkup.

Návrh novely zákona o odpadech, který prošel koncem července třetím čtením v Poslanecké Sněmovně, výrazně zreguluje výkup kovového šrotu. Největší novinkou je to, že vykupování kovového odpadu od fyzických osob bude muset sběrnám povolit místní samospráva (dosud tak činí kraje).

Obce by mohly vyhláškou stanovit, kde sběrny mohou být, omezit by mohly 
i provozní dobu nebo je úplně zakázat. Stěžují si, že v současnosti nemají proti nepoctivým sběrnám a jejich dodavatelům žádné páky. Podle stávajícího zákona jsou sice výkupny povinny evidovat všechny zákazníky i vykupované předměty, nesmí vykupovat například elektrozařízení apod., ale sběrny nařízení bez výrazných postihů porušují a obcházejí.

Podnikatelé se však obávají, že obce nyní budou mít až příliš velké pravomoci jak omezit podnikání soukromých subjektů, jelikož samy mají na byznysu s kovoodpadem zájem. „Jde pouze o lobby Svazu měst a obcí, jejichž požadavky na bezúplatné odevzdávaní surovin jsou veřejně známé,“ říká například jednatel společnosti Kovošrot Nepomuk Jan Rojík.

Jiří Kelbl, jednatel firmy Šrot Gebeshuber, s ním souhlasí. Bojí se právě toho, že samosprávy sběrnám byznys ukradou. „Jde o likvidaci „konkurence“, jelikož v dnešní době má snad každé město i obec sběrný dvůr, a tak si brousí zuby i na kovy, které dosud míří do soukromých sběren,“ tvrdí Kelbl.

Pro jejich podnikání by zákon prý znamenal konec. Rojík tvrdí, ze své firmy by musel obratem přepustit šest až sedm lidí. „Náš provoz by byl ovlivněn výrazně. V případě, že novela vstoupí v platnost, budeme požadovat náhradu škody a zmařených investic. V našem případě zhruba 20 milionů,“ uvedl.

I kdyby ale nedošlo k plné likvidaci podnikání soukromých sběren, Kelbl varuje i před jeho omezením. „Jak mohou výkupny plánovat své investice, když nevědí, kdo přijde v dalším volebním období a jestli výkupny nezakáže,“ vysvětluje.

Ministerstvo životního prostředí obhajuje regulaci výkupu kovů zamezením trestné činnosti. Podle statistik totiž vysoké procento kovového odpadu ve výkupnách pochází z krádeží okapů, nebo třeba poklopů na kanálech. Některé krádeže jsou dokonce přímým obecným ohrožením, zejména na železnici. Například Správa železniční a dopravní cesty každoročně hlásí škody na majetku přes 30 milionů korun.

Ani s tímto argumentem ale podnikatelé nesouhlasí. „Měli by se účinně trestat ti, co kradou, nebo se na tom podílí, nikoliv plošně postihovat nevinné, těch je valná většina,“ myslí si Rojík.

Platnost již na podzim

Resort životního prostředí na pohrůžky firem neslyší. Správností novely si je jistý a nepředpokládá výrazné dopady na zaměstnanost. Budoucí schválení bere ministerstvo jako hotovou věc. „Toto opatření by mělo začít platit měsíc od doby, kdy bude tato novela zákona o odpadech schválena. Její schválení předpokládáme během podzimu,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

Obdobný konflikt mezi podnikateli a státem kolem sběren kovů probíhá na sousedním Slovensku. Vláda tam vloni schválila celoplošný zákaz výkupu kovů od fyzických osob. Nakonec ale couvla tlaku veřejnosti a na výkupny kovů chce uvalit „jenom“ speciální daň.