Manuál pacienta: Jak ušetřit za léky | E15.cz

Manuál pacienta: Jak ušetřit za léky

Manuál pacienta: Jak ušetřit za léky
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Peníze.cz
Petra Dlouhá

Už v roce 2008 utratil každý Čech za své nemoci z vlastní peněženky průměrně čtyři sta šedesát tři korun měsíčně. Vyplývá to z loni uveřejněné studie Evropského výběrového šetření o zdraví v Česku (EHIS). Novější údaje k dispozici nejsou. Od roku 2008 finanční spoluúčast pacientů dále narostla. Už tehdy však podle výzkumu každý desátý člověk platil za zdravotní péči přes tisícovku měsíčně.

Poslední změna nastala před měsícem a půl, kdy pojišťovny přestaly hradit dalších tři sta šedesát léků – mezi nimi prostředky na alergie, bolesti kloubů nebo kožní problémy. Někteří si tak měsíčně opět připlatí až stokoruny.

Ceny se mění i několikrát za měsíc

Zorientovat se v cenách a doplatcích za jednotlivé léky není jednoduché. Mohou se totiž několikrát změnit i během jediného měsíce. „Změny v průběhu jednoho měsíce jsou obvyklé. Důvodem je souběh tří faktorů: nová pravomocná rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv o cenách a úhradách jednotlivých léčiv, doprodeje distribučních firem a lékáren, které trvají maximálně tři měsíce po změně, a také změny cen iniciované samotným výrobcem, který reaguje na konkurenci,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Tvorba cen léků je složitý proces. Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje maximální ceny léků na předpis prostřednictvím správních řízení, která porovnávají ceny v rámci zemí Evropské unie. „Na cenu léku má také zásadní vliv hodnota úhrady zdravotní pojišťovnou. Právě zdravotní pojišťovny a výrobci léčiv jsou ze zákona účastníky správních řízení. Spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv spoluzodpovídají za přiměřenost cen léčiv, nákladů ze zdravotního pojištění a výše spoluúčasti pacientů,“ popisuje Chudoba. Dodává však, že řada léků na předpis úředně stanovenou maximální cenu nemá. „Pak záleží na cenové politice výrobců. Stejně jako u cen volně prodejných léků – ty nejsou nijak regulovány.“

Zjišťujte, ptejte se, podělte se

Dalším důležitým hráčem jsou samotné lékárny – ceny i doplatky za léky se v nich totiž liší. Klidně i o desítky korun. Podle prezidenta České lékárnické komory tato situace zdaleka není ideální. „Měli bychom jednoznačně následovat většinu zemí Evropské unie, které mají u léků předepsaných lékařem stanovené pevné ceny,“ míní Chudoba.

Na lécích ale lze ušetřit i nyní. Dřív než si lék koupíte, porovnejte si ceny lékáren ve vašem okolí. Žádná vyčerpávající centrální on-line databáze cen zatím neexistuje. Ve vyhledávači ministerstva zdravotnictví najdete nejvyšší možnou cenu léku i nejvyšší možný doplatek (pokud jsou stanovené) stejně jako aktuální průměrné ceny a doplatky v lékárnách. Údaje o konkrétních prodejnách však scházejí.

„Díru na trhu“ se rozhodl zaplnit nedávno vzniklý portál Doplatky.eu. „Většina lidí nemá přehled o tom, kde a kolik se za jaký lék doplácí. Po návštěvě lékaře nejčastěji zajdou s receptem do nejbližší lékárny nebo do té, kterou mají během dne ‚po cestě‘. U mnoha léků kvůli tomu přicházejí o nemalé peníze. Srovnávacím portálem Doplatky.eu chceme tuto situaci změnit,“ uvádí zástupkyně projektu Barbora Ruttkay. Projekt nabízí prostor pro sdílení informací o doplatcích léků v jednotlivých lékárnách. „Pro jeho fungování je nezbytná vzájemná solidarita návštěvníků. Ceny konkrétních léků jen zřídka zveřejňují samy lékárny. Proto návštěvník portálu nemůže pouze očekávat, že zjistí cenu doplatku, ale po příchodu z konkrétní lékárny by měl také cenu sám zadat,“ pokračuje Ruttkay.

Ušetřit lze i nákupem generik. Pro představu: Voltaren emulgel na bolesti svalů a kloubů koupíte za sto osmdesát korun, jeho kolegu se stejnou účinnou látkou Veral Neo Emulgel nabízí tatáž lékárna za stovku. Zatímco za proslavený růžovák Ibalgin 400 zaplatíte 45 korun (balení o 24 tabletách), za Ibumax se stejnou účinnou látkou dáte třicet čtyři korun (a v balení najdete o šest tablet víc). A tak bychom mohli pokračovat téměř u všech léků.

Totéž platí, když si vyzvedáváte medikament, který vám předepsal lékař. V řadě případů je totiž možné nahradit i takový lék stejně účinným generikem.

Když vám lékař na jeden recept předepíše více léků, nic vás nenutí koupit je v jedné lékárně, pokud se vyplatí vyzvednout si každý jinde. Od letošního ledna už třicetikorunový poplatek neplatíte za každou položku na receptu, ale pouze za recept „na jehož základě došlo k výdeji prvního balení z předepsaných léčiv“, tedy pouze v první lékárně, kde budete léky z něj pořizovat.

Volně prodejné léky bez předpisu dnes můžete nakupovat i přes internet. Elektronické lékárny na svých webech ceny zveřejňují a umožní vám si je porovnat. Nebo si aspoň udělat malou rešerši, abyste v kamenné lékárně dokázali cenu posoudit. A jako u každého jiného zboží většinou bývá výhodnější větší balení.

Rozhodně ale vždy neplatí, že levněji nakoupíte ve větším řetězci lékáren. „Řetězce obecně v jakémkoli oboru většinou investují značné částky do marketingu. A snaží se občany na příkladu několika vybraných produktů přesvědčit, že jsou levnější. Ale že mají užší sortiment, že u ostatních produktů mohou být v porovnání s konkurencí naopak mnohem dražší a jaká je skutečně kvalita jejich služeb v porovnání s ostatními, o tom se občan dozví již těžko,“ říká Chudoba.

Autor: Peníze.cz, Petra Dlouhá
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud