Za obchodní zájmy České republiky v zemi v uplynulých dnech lobboval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a Hospodářská komora v Mongolsku uspořádala přehlídku firem. „Na tuto misi se přihlásilo padesát zájemců, někteří dokonce přijeli po své ose, aby se prezentace mohli zúčastnit,“ chválí zájem podnikatelů člen představenstva komory Bořivoj Minář. Hlavní příležitostí pro byznysmeny vidí v těžebním průmyslu, jenž je
Další důležitou sférou je energetika. Podle Mináře je i prostor pro dovoz automobilů. Mongolsko přitom stále zůstává silně zemědělským státem, čehož mohou využít například zpracovatelé masa a kůže. Velice nadějným artiklem je i pivo.
Konkurence: ze severu se tlačí Rusko, z jihu Čína
Perspektivní trh má pro české podnikatele hlavní úskalí v tom, že se na něj ze severu tlačí Rusko a z jihu Čína. „Ve spoustě věcí máme lepší kvalitu a je zde také známá. Navíc nemají zájem, aby všechno dodávali velcí sousedé,“ tvrdí Schwarzenberg. Zdůrazňuje ale, že v tvrdé konkurenci podnikatelům nestačí posílat nabídky či jednou do země zajet, měli by intenzivně lobbovat přímo na místě.
Rovněž Minář je přesvědčen, že co se týče kvality za rozumnou cenu, má Česko co nabídnout. Upozorňuje ale na velkou nevýhodu v souboji. „Naším hendikepem při obchodování v těchto zemích je určitě financování. To velké země umějí líp, nabídnou například úvěr,“ podotýká.
Mongolové se poučili – rychlost už není všechno
Čeští podnikatelé jsou toho názoru, že pro vstup do Mongolska právě nastal správný čas, jelikož se už země stačila poučit z levných nákupů. Jedním z těchto byznysmenů je Miroslav Polák ze společnosti Bohemia Müller, která se podílela na zauhlování klíčové elektrárny v Ulánbátaru.
„Jedeme předložit nabídku do elektrárny v Erdenetu, což je druhé největší město. Jde o zařízení rusko-mongolské firmy, která těží měď. Před třemi lety jsme tam nabízeli kotle, ale v tendru jsme byli druzí, vyhrála místní firma s čínským podílem,“ líčí s tím, že teď vidí větší šanci. „V minulosti to bylo těžší, protože Číňané jsou cenově úplně jinde. Ale dnes od svých zdrojů vím, že spousta elektráren, které narychlo postavili, má problémy,“ dodává.
O příklonu Mongolů ke kvalitě hovoří rovněž Jaroslav Musil ze společnosti Mitas, která vyrábí pláště pneumatik nesilničních strojů. Oslovil jej subdodavatel těžebního gigantu Rio Tinto, který nebyl spokojený se svým dosavadním partnerem.
Drsná příroda nahrává české produkci
Čechům přitom někdy hrají do karet i přírodní podmínky s extrémními výkyvy teplot. „Naše známky se v drsných podmínkách osvědčily na rozdíl třeba od levnějších čínských. Práce s dobytkem je těžká, a pokud se po označení známky ztratí, je vše pryč. Naše výrobky vydrží od minus padesáti do plus padesáti stupňů,“ líčí Josef Macháč ze společnosti Mave, jež do Mongolska dodala zhruba čtvrt milionu známek v rámci projektu evidence dobytka.
Další firma zase přišla s částečným řešením velkého problému Ulánbátaru, který statistiky označují za druhé nejznečištěnější město na světě. Dýchat se tam nedá především v zimním období, kdy se v jurtovištích na předměstích topí. Komínový nástavec Bokra, vhodný právě pro jurty, údajně dokáže snížit spotřebu uhlí o třicet procent a tím nejen ušetřit, ale také snižovat emise. Zatím jej v zemi vyrábí pár lidí, ale firma chce jejich počty rozšířit.
Čeština – obchodní jazyk stepí
U stolu sedí šéf české diplomacie s doprovodem, mongolská ministryně životního prostředí, poslanec z východního Gobi a několik ulánbátarských byznysmenů. Nehovoří anglicky ani rusky, ale téměř dokonalou češtinou. Všichni cizinci totiž studovali v Praze, na svém vzdělání postavili kariéru a díky znalosti obou obchodních a kulturních prostředí teď mohou otevřít dveře na místní trh českým podnikatelům. Ti měli příležitost „ulovit“ si svého partnera na přehlídce v prostorách obchodní komory v Ulánbátaru.
Čtěte také:
České firmy přilákal mongolský boom
Nejrychleji rostoucí ekonomika na světě? Mongolsko
Mongolsko má zájem o české firmy
