Tuzemské lázeňství prochází v posledních letech těžkou krizí. Provozovatelé lázní vidí příčinu mimo jiné ve vyhlášce někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera, která zkrátila pobyty a omezila i počty diagnóz, se kterými mohli pacienti vyrazit do lázní na účet zdravotního pojištění.
„V rámci lázeňské péče v minulém roce došlo k dramatickému poklesu objemu financí, které pojišťovny věnovaly této velmi potřebné péči o zhruba o 50 procent. A samy pojišťovny si uvědomily, že toto je dlouhodobě neudržitelné a už pro letošní rok mají ve svých zdravotně-pojistných plánech navýšení zhruba 300 milionů korun právě pro lázeňskou péči. Takže zdravotní pojišťovny s těmito financemi už letos počítají,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Senátoři se proto obrátili na Ústavní soud, aby zrušil celý předpis, jehož přílohou je seznam zahrnující nemoci, odborná kritéria, délku pobytu a indikační zaměření pro poskytování lázeňské péče. ÚS se ztotožnil se základní námitkou, podle níž by problematiku měl upravovat prováděcí zákon, a nikoliv pouhá ministerská vyhláška. Rozsah bezplatné zdravotní péče má totiž podle Listiny základních práv a svobod vymezovat norma vzešlá z parlamentní demokratické debaty.
Soud: Hledání rovnováhy je legitimní
Podle ÚS je hledání rovnováhy mezi účinností léčby a její ekonomickou únosností legitimní. „Její dosažení však vyžaduje poměřování nejen medicínských, ale také ekonomických hledisek, jemuž je třeba přiznat povahu politického rozhodování,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Rychetského.
Ještě v roce 2010 šly do lázeňství ze zdravotního pojištění tři miliardy, loni už jen 1,6 miliardy korun. Propad příjmů některé lázně vážně zasáhl, kvůli poklesu počtu klientů mnohde ubylo lůžek i zaměstnanců. V únoru ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) oznámil připravované změny v indikačním seznamu.
